Studii o stáří semene publikuje v dnešním čísle časopisu Science Sarah Sallonová z jeruzalémské medicínské organizace Hadassah. Spolu s ní je pod prací podepsáno sedm dalších expertů. Sarah Sallonová je lékařka, odbornice na choroby trávicí soustavy dětí.
Už dlouho se však zabývá zejména blízkovýchodními léčivými rostlinami, ale i využitím tradiční tibetské a čínské medicíny. Na výzkumu se podíleli také odborníci na zemědělství v suchém klimatu, radiouhlíkové datování a archeologové.
Všechno se točí kolem jednoho semínka palmy datlové čili datlovníku. Při vykopávkách ve staré judské pevnosti Masada u Mrtvého moře se v 60. letech minulého století našla celá řada semen. Zjevně pocházejí z datlí, které jedli obránci během obléhání.
Archeolog Mordechai Kislev, specialista na archeobotaniku z Bar-Ilanovy univerzity v Ramat Ganu, semena dostal od kolegy Ehuda Netzera, který Masadu zkoumal. Sallonová jej požádala aspoň o jedno s tím, že je zkusí oživit. Kislev v úspěch nevěřil, ale pro výzkum jich nakonec poskytl hned několik.
Osm týdnů nejistoty Semínka po čtyři desetiletí ležela v šuplíku při pokojové teplotě. Sallonová se obrátila na další členku týmu Elaine Soloweyovou z Aravského institutu životního prostředí z kibucu Ketura na jihu Negevské pouště. Ta místním plodinám -zvlášť datlím - a jejich pěstování opravdu rozumí. Ani ona však úspěch nečekala, vyhověla spíš naléhání Sallonové.
Tři semínka speciálně ošetřila a zasadila 19. ledna 2005, právě na tradiční židovský Nový rok stromů. Jedno k velkému překvapení Soloweyové po osmi týdnech vyklíčilo. Palma po 26 měsících dosáhla výšky přes 1,2 metru. Je zdravá a dále roste, pouze na prvních listech se vyskytly světlé skvrny.
Úspěch znamenal skutečnou senzaci. Vždyť pokud semínko opravdu pocházelo z doby pádu Masady, mělo by téměř dva tisíce let! Doposud nejstarší semena se podařilo nechat vyklíčit v Číně. Šlo o lotosová semínka z doby před asi 1300 lety.
Potvrzení stáří massadské palmy bylo na Markusu Eglim z Curyšské univerzity, odborníku na datování biomateriálů. Nyní je to jisté: semeno i palma si jméno Pan Metuzalém, které dostaly podle nejstarší osoby ve Starém zákoně, zaslouží. Datování dvou kontrolních semínek i zbytků obalu z toho vyklíčeného prokázalo původ z 1. století našeho letopočtu.
Pohlaví zatím není jisté Datlovník potřebuje kolem třiceti let, než dosáhne dospělosti. Poté žije až dvě století. Plody ovšem nesou pouze samičí stromy. U Metuzaléma budou vědci přesně znát pohlaví nejdříve za rok, ale možná až v roce 2010. Poté by eventuelně Pana Metuzaléma překřtili na Paní Metuzalémovou.
Z prvních analýz plyne, že Metuzalém sdílí asi polovinu DNA s moderními datlovníky. Tyto palmy podle Plinia Staršího a dalších autorů kdysi tvořily v údolí Jordánu husté háje. Jejich plody prosluly chutí, léčebnými účinky i jako afrodiziakum. Ba říkalo se jim „stromy života“. Háje však do konce středověku zanikly. Nové datlovníky v Izraeli jsou zejména z dovozu.
Už dlouho se však zabývá zejména blízkovýchodními léčivými rostlinami, ale i využitím tradiční tibetské a čínské medicíny. Na výzkumu se podíleli také odborníci na zemědělství v suchém klimatu, radiouhlíkové datování a archeologové.
Všechno se točí kolem jednoho semínka palmy datlové čili datlovníku. Při vykopávkách ve staré judské pevnosti Masada u Mrtvého moře se v 60. letech minulého století našla celá řada semen. Zjevně pocházejí z datlí, které jedli obránci během obléhání.
Archeolog Mordechai Kislev, specialista na archeobotaniku z Bar-Ilanovy univerzity v Ramat Ganu, semena dostal od kolegy Ehuda Netzera, který Masadu zkoumal. Sallonová jej požádala aspoň o jedno s tím, že je zkusí oživit. Kislev v úspěch nevěřil, ale pro výzkum jich nakonec poskytl hned několik.
Osm týdnů nejistoty Semínka po čtyři desetiletí ležela v šuplíku při pokojové teplotě. Sallonová se obrátila na další členku týmu Elaine Soloweyovou z Aravského institutu životního prostředí z kibucu Ketura na jihu Negevské pouště. Ta místním plodinám -zvlášť datlím - a jejich pěstování opravdu rozumí. Ani ona však úspěch nečekala, vyhověla spíš naléhání Sallonové.
Tři semínka speciálně ošetřila a zasadila 19. ledna 2005, právě na tradiční židovský Nový rok stromů. Jedno k velkému překvapení Soloweyové po osmi týdnech vyklíčilo. Palma po 26 měsících dosáhla výšky přes 1,2 metru. Je zdravá a dále roste, pouze na prvních listech se vyskytly světlé skvrny.
Úspěch znamenal skutečnou senzaci. Vždyť pokud semínko opravdu pocházelo z doby pádu Masady, mělo by téměř dva tisíce let! Doposud nejstarší semena se podařilo nechat vyklíčit v Číně. Šlo o lotosová semínka z doby před asi 1300 lety.
Potvrzení stáří massadské palmy bylo na Markusu Eglim z Curyšské univerzity, odborníku na datování biomateriálů. Nyní je to jisté: semeno i palma si jméno Pan Metuzalém, které dostaly podle nejstarší osoby ve Starém zákoně, zaslouží. Datování dvou kontrolních semínek i zbytků obalu z toho vyklíčeného prokázalo původ z 1. století našeho letopočtu.
Pohlaví zatím není jisté Datlovník potřebuje kolem třiceti let, než dosáhne dospělosti. Poté žije až dvě století. Plody ovšem nesou pouze samičí stromy. U Metuzaléma budou vědci přesně znát pohlaví nejdříve za rok, ale možná až v roce 2010. Poté by eventuelně Pana Metuzaléma překřtili na Paní Metuzalémovou.
Z prvních analýz plyne, že Metuzalém sdílí asi polovinu DNA s moderními datlovníky. Tyto palmy podle Plinia Staršího a dalších autorů kdysi tvořily v údolí Jordánu husté háje. Jejich plody prosluly chutí, léčebnými účinky i jako afrodiziakum. Ba říkalo se jim „stromy života“. Háje však do konce středověku zanikly. Nové datlovníky v Izraeli jsou zejména z dovozu.
