Středa 4. srpna 2021, svátek má Dominik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Pavučiny mezi dinosaury

Věda

  9:08
PRAHA - Síť pavoučích rodinných vztahů je hustější, než se vědci domnívali. Týká se to především pavouků s tzv. kruhovými sítěmi. Podle nových genetických analýz se obě jejich současné skupiny vyvinuly ze společného předka, který své děti naučil to nejdůležitější: tkát sítě.

Pavouk. foto: www.spiderzrule.com/Reprofoto

V jantaru zachycený pavouk a kousek jeho sítě dokládají, že moderní pavouci žili již s dinosaury. Jejich geny tento trvalý úspěch potvrzují. Co dokáže jeden „dobrý trik“: jak dokládají nové genetické studie a nálezy, pavouci, kteří tkají sítě, si své místo na slunci našli už na začátku křídy (období před 140 až 65 miliony let) Díky svým sítím se od té doby dlouhodobě drží na předních příčkách „hitparády života“.

Pavouci, kteří tkají kruhové sítě, jsou jedna velká rodina, oznámila v dnešním čísle časopisu Science Jessica Garbová z Kalifornské univerzity v Riverside s kolegyněmi. Dlouhou dobu přitom panoval názor, že dvě současné skupiny pavouků s kruhovými sítěmi si schopnost tkát pasti vyvinuly nezávisle na sobě.

Jedná se o deinopoidy a araneoidy. Obě skupiny při realizaci tohoto zázraku přírodního inženýrství postupují stejně. I jejich anatomie je v tomto ohledu velmi podobná.

Nejprve vybudují ukotvení, základní rám a radiální příčky sítě. Tu pak spirálovitě vyplétají lapacími vlákny. Deinopoidi je pokrývají suchými vlákénky, která pročešou. Kořist k nim po nárazu přilne jednak jakoby suchým zipem, jednak elektrostaticky.

K deinopoidům patří i takzvaní „vrhači sítí“. Ti kořist sami hledají a při útoku skokem ji zabalí do obměny kruhové sítě mezi předníma nohama.

Araneoidi si „šetří práci“ a lapací vlákna pokrývají lepidlem, takže je až 13krát přilnavější. Lepkavé pasti také staví kolmo k zemi. Kořist ji hůře vidí, protože síť neodráží ultrafialové světlo. Není tedy divu, že araneoidů je dnes desetkrát více druhů než deinopoidů.

Tým Garbové zkoumal geny, které se podílejí na tkaní sítí u dvou druhů deinopoidů - s běžnou kruhovou sítí a „vrhače“. Shledali, že jsou téměř stejné jako u araneoidů. Předtím se vědci zabývali jen araneoidními.

Z genetických i paleontologických podrobností vyplývá, že společní předci obou skupin pavouků, kteří již měli schopnost tkát kruhové sítě, se vyvinuli nejméně před 136 miliony let. Toto datum potvrzují i nové nálezy.

Zlatavé důkazy
V poslední době se objevilo i několik hmatatelných důkazů o „prapavoucích“. Ty také vypovídají o jejich evoluční historii. Třeba o rozdělení pavoučí rodiny na araneoidy a deinopoidy. Patrně ho způsobila expanze kvetoucích rostlin, která vyvolala prudký vývoj hmyzích opylovačů i jejich dravců.

V dnešním Science napsal tým Davida Grimaldiho z Amerického muzea přírodní historie v New Yorku o jantaru starém 110 milionů let. Našel se ve španělském San Just a zachovalo se v něm 26 vláken pavoučí sítě. Podle všeho kruhové a od araneoida.

Kromě sítě v jantaru uvízla také moucha, parazitická vosa, roztoč a brouk. Vesměs přilnuli k vláknům. Na dvou jsou dosud zřetelné kapičky lepidla. Je to nejstarší známá ukázka členovců chycených do pavoučí sítě.

David Penney z Manchesterské univerzity a Vicente Ortuno z Alcalaské univerzity v Madridu zase našli v jantaru starém 115 milionů let ze španělské lokality Álava nejstaršího známého araneoida. Uveřejnili to minulý týden v on-line verzi časopisu Biological Letters.

Dvoumilimetrový tvor nazvaný Mesozygiella dunlopi velmi připomíná moderní protějšky. Potvrzuje tak obrovský evoluční úspěch těchto pavouků. Co se osvědčilo v křídě, přetrvalo dodnes.

Álavský jantar obsahuje zástupce všech hlavních skupin pavouků s kruhovými sítěmi. Vzhledem k tomu, o jak složitou adaptaci se jedná, lze soudit, že ji jejich předkové získali již v druhohorní juře (před 206 až 144 miliony let), možná ještě dříve.

Autor:

Šumava s dětmi od jihu k západu: Tipy na výlety i gastro zážitky
Šumava s dětmi od jihu k západu: Tipy na výlety i gastro zážitky

Krásný, čistý, divoký a poměrně velký kout naší vlasti. Národní park, chráněná krajinná oblast, nádherná příroda, kam se podíváš. To je Šumava. Pro...

Mohlo by vás zajímat