Podivuhodné stavby leží 400 kilometrů severně od peruánské metropole v pobřežní poušti. V dnešním čísle časopisu Science archeolog Iván Ghezzi z Katolické univerzity v Limě a archeoastronom Clive Ruggles z Leicesterské univerzity ve Velké Británii oznámili, že účel areálu odhalili. Sloužil podle nich jako sluneční observatoř. Hlavním účelem bylo přesné určení doby setby.
Původ Chankilla se již dříve datoval do třetího století př. n. l., což nové výzkumy potvrdily. V tu dobu došlo k pádu velkého andského náboženského střediska Chavín de Huántar, jež kulturně ovlivnilo celou oblast. Peru tehdy bezpochyby zažívalo bouřlivou dobu. Mnohá sídla se tehdy vylidnila a k jiným přibyla opevnění.
V Chankillu tento vývoj dokládá komplex budov na pahorku obehnaný třemi hradbami. Chybí mu však řada znaků vojenské pevnosti či sídla vládce. Spíše to byl opevněný chrám. Dostal přezdívku zřícenina Norelco, jelikož půdorysem připomíná holicí strojek. (Norelco je známá značka holicích strojků firmy Philips v Americe.) Výzkum záhadné řady třinácti věží na nízkém hřebenu jihovýchodně od „Norelca“ nyní rituální funkci Chankilla doložil.
Linie věží sleduje severojižní směr, jen na jižním konci se tři věže stáčejí k jihozápadu. Věže mají obdélníkový či kosodélníkové půdorys a poměrně dobře se zachovaly. Zabírají 75 až 125 metrů čtverečních, jejich výška je dva až šest metrů. Dělí je zhruba pětimetrové rozestupy. Na vrcholovou plošinu každé věže vedou dvě vložená úzká schodiště.
Rok dělí ozubený horizont
Ghezzi a Ruggles prokázali, že řada věží plnila při pohledu ze západu a východu roli sluneční observatoře s umělým „děleným“ horizontem. Na jejích koncích vycházelo a zapadalo Slunce za zimního a letního slunovratu. Východy Slunce mezi věžemi dělily rok.
Západně od věží našli v komplexu budov čtyřicet metrů dlouhou chodbu bez oken. Pod jejím druhým otevřeným koncem byly jako na jediném místě obětní předměty. Podle badatelů odtamtud, 235 metrů od věžové řady, kněží pozorovali Slunce.
Podobné, ač méně zachované pozorovací místo, přibližně stejně vzdálené od věží, odhalili i na východní straně hřebene. Třináct věží kromě „Norelca“ obklopují další skupiny budov a náměstí, kde se za slunovratů a jiných svátků mohla konat shromáždění.
Zemědělci to v pobřežní poušti Peru neměli lehké. Pole bylo třeba intenzivně zavlažovat. Sít se opravdu muselo ve správnou dobu. Proto hrál chankillský horizontový kalendář klíčovou roli. S pomocí věžovité observatoře bylo možné určit správné datum s přesností na dva až tři dny.
Archeologové donedávna spojovali vznik pokročilých státních útvarů v pobřežní poušti severního Peru až se vzestupem kultury Močiků kolem roku 400 n. l. Vytříbenost architektury v Chankillu ovšem poukazuje na existenci takových států již o šest století dříve.
