Pes se svými mentálními schopnostmi podobá dvouletému dítěti, a v některých ohledech ho dokonce předčí. Dovede porozumět až dvěma stovkám slov, ovládá i základy matematiky, umí se zorientovat v prostoru a nechybí mu ani určitá emoční inteligence. K takovým závěrům dospěl Stanley Coren, profesor psychologie a neurologie na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru, který už řadu let zkoumá intelekt psů a jejich vztahy s lidmi. A souhlasí s ním i další odborníci.
Psí hvězda v televizní show
Já řeknu, co chci. Ty to přineseš. Tak by se dal v krátkosti shrnout experiment dokazující, jak dobře pes rozumí lidské řeči. Hlavním mediálním hrdinou testování se stala border kolie jménem Rico z německého Dortmundu. Už od deseti měsíců ji její majitelka Susanne Bausová učila rozeznávat různé předměty, především plyšové hračky. Podle "paničky" se jejich počet postupně vyšplhal až ke dvěma stovkám.
Rico se díky tomu dostal i do televize. A když ho v jedné zábavní show viděli vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, rozhodli se jeho schopnosti po domluvě s majitelkou otestovat v laboratoři.
Výzkumníci vedení Julianou Kaminskou položili na podlahu jedné místnosti předměty, v dalším pokoji čekal Rico s paničkou. Jakmile mu dala pokyn, například "přines autíčko", vyrazil. Správně vybral 37 předmětů ze čtyřiceti.
Hitparáda psí inteligenceStanley Coren sestavil žebříček, který odráží chytrost jednotlivých plemen psů. Při jeho vytváření vycházel z testů poslušnosti, které mimo jiné ověřují, jak daný čtyřnožec zvládá plnit povely majitele nebo jak vychází s dalšími psy. |
Další experiment naznačil, že Rico dovede spojit nejen známé slovo s věcí, ale odhalí i "cizáka". Badatelé položili do místnosti k sedmi dříve procvičovaným hračkám i jednu neznámou. Majitelka pak Rica požádala o její přinesení. Ten uslyšel nové slovo a při hledání předmětu musel použít vylučovací metodu - v sérii deseti pokusů uspěl Rico sedmkrát. Nalezení "cizáka" podle německých vědců naznačuje, že u psů může fungovat podobný mechanismus učení slov jako u dětí.
Na vzájemnou komunikaci lidí a jejich čtyřnohých přátel se zaměřila řada dalších týmů. Testy ukazují, že průměrný pes rozumí až 165 slovům a gestům. A podobného výsledku dosahují i dvouletá batolata, upozornil Stanley Coren minulý týden na výročním setkání Americké psychologické asociace (APA) v Torontu. Ve své přednášce nazvané "Jak psi uvažují" neopomněl zdůraznit, že "mazanější" hafani zvládli až 250 slov.
V mapě najde cestu k pohovce
A kromě lidské řeči ovládají psi také základní matematiku. Podle Stanleyho Corena se v počtech vyrovnají dokonce tří- nebo čtyřletým dětem. Aby vědci čtyřnožce prověřili, upravili test určený původně ke zkoumání mentálních schopností dětí. Nejprve psovi ukázali jeden pamlsek a posléze druhý, oba pak schovali za plentu. Když ji po chvíli zvedli, očekával psí účastník pokusu dvojici lahůdek. Pokud ji skutečně viděl, byl spokojený.
Když mu však vědci za plentou nechali jen jeden nebo naopak tři pamlsky, věděl, že se někde stala chyba. "Pes byl překvapený, zíral na dané místo nepřiměřeně dlouhou dobu," popsal Stanley Coren experiment před týdnem pro server Livescience. A podobně se podle něj chovají i děti.
V dalších kolech badatelé přidávali pamlsky. Pokud bylo "ve hře" celkem čtyři, nebo i pět kusů, dovedli psi vyhodnotit, zda je výsledný počet správný.
Vedle dorozumívání a posuzování množství se dovedou chlupatí přátelé člověka také velmi dobře orientovat v prostoru. Jak ukázaly dřívější experimenty, uchovávají si v paměti model okolního prostředí, včetně relativních vzdáleností mezi určitými dominantními body. Když pak některý z nich zmizí, může být pes lehce zmatený. A zásadní význam v této interní mapě má například nejrychlejší cesta k misce či na oblíbenou pohovku.
Šťavnaté masíčko nebo skýva chleba
Psi stejně jako lidé prožívají řadu různých emocí. Třeba radost, zlost, smutek. "Jejich sociální život je velmi složitý," poznamenává Stanley Coren. Byl by však opatrnější třeba v případě pocitu viny nebo osamělosti. Nedávné pokusy Friederike Rangeové z univerzity ve Vídni naznačují, že by psi mohli mít smysl pro spravedlnost. Vědci naučili skupinu psů, že za zvednutí packy dostanou pamlsek. Pak jednoho ze zvířecích účastníků pokusu izolovali do samostatné místnosti a opakovaně mu veleli "zasalutovat". Plnil příkazy i bez odměny.
Následně výzkumníci úkolovali dvojici psů: Jeden se po zvednutí packy těšil z pamlsku, druhý "ostrouhal". Zpočátku na sebe upozorňoval štěkotem. Když tato strategie nezabírala, přestal packu podávat. Friederike Rangeová se domnívá, že pes dával najevo svůj odpor k nespravedlnosti. Může jít však také o jednoduché uvážení výnosů a nákladů, upozorňují další odborníci.
Stanley Coren například připomíná experiment, ve kterém jeden ze psů dostával za splnění úkolu odměnu a druhý nic. Výsledek byl pak stejný jako u pokusů Friederike Rangeové. Když ale badatelé dali jednomu čtyřnožci šťavnatý kousek masa a druhému jen skývu chleba, dopadl už experiment jinak. Oba zvířecí účastníci pokusu pokračovali v plnění úkolů bez zaváhání.
Od kolie k vlčákovi
Je můj jezevčík chytřejší než sousedova čivava? Podobná otázka občas napadne většinu psích páníčků. Porovnat inteligenci jednotlivých plemen však není vůbec jednoduché. Kdyby se vědci chtěli dobrat vyčerpávající odpovědi, museli by odstartovat obrovský experiment, upozorňuje Stanley Coren.
Americká kynologická asociace AKC registruje zhruba 150 psích plemen. Protože se každý jedinec chová trošku jinak, muselo by se do testů zapojit alespoň deset zástupců každého pohlaví. Celkem tedy tři tisíce psů. Testování by měl navíc předcházet systematický trénink. Všichni zúčastnění psi také musí plnit úkoly za stejných podmínek.
Protože se do tak rozsáhlého a finančně i technicky náročného projektu zatím nikdo nepustil, využívají vědci při sestavování "psí hitparády" data z testů poslušnosti. V rámci nich se sleduje ochota čtyřnožců pracovat pod vedením pánů a ukazovat své schopnosti.
Skóre jednotlivých plemen z americké a kanadské kynologické asociace v porovnání s jejich početním zastoupením umožnilo Stanleymu Corenovi sestavit žebříček pracovní inteligence a poslušnosti. První příčku obsadila border kolie, ovčácký pes vyšlechtěný na konci 19. století na pomezí Anglie a Skotska. Na druhém se umístil temperamentní pudl, třetí stupínek pak obsadil německý ovčák.
