Svět jeho počin odsoudil. Rizika poškození zdraví dětí jsou po takovém zásahu do DNA vysoká – a přínosy v podobě slibované uměle navozené odolnosti dětí vůči viru HIV nejisté. Navíc se bude tato změna dědičné informace přenášet na další generace.
Následovníci čínského hříšníka
Po čase se ukázalo, že Che nebyl osamělý střelec. Přípravy i průběh experimentů konzultoval s několika významnými americkými vědci, kteří si to ovšem nechali pro sebe. Na přelomu let 2018 a 2019 se na něj obrátilo několik zahraničních klinik s žádostí o „zaškolení“ lékařů, aby kliniky mohly nabízet genetické vylepšení dětí.
Je pravděpodobné, že ve světě má Che Ťien-kchuej následovníky, kteří pro vybranou klientelu na objednávku tajně upravují dědičnou informaci dětí či se k tomu chystají. Své plány zatím zveřejnil jediný – ruský molekulární biolog Denis Rebrikov z Kulakovova národního lékařského výzkumného centra v Moskvě. Zprávu o tom přinesl jako první vědecký týdeník Nature.
Ochrana nenarozených dětí?
Podobně jako Che Ťien-kchuej cílí i Denis Rebrikov v lidských embryích na gen CCR5. Podle tohoto genu produkují bílé krvinky bílkovinu, již využívá virus typu HIV1 k průniku do buněk. Asi desetina obyvatel severní Evropy má tento gen poškozený a asi procento zdědilo poškozený gen od obou rodičů. Bílé krvinky těchto lidí postrádají „kotviště“ pro virus HIV1, a ti jsou proto vůči infekci tímto typem viru odolní. I nadále zůstávají vnímaví k vzácnějšímu typu viru HIV2.
Olomoučtí vědci mají špičkovou laboratoř pro čtení DNA rostlin |
Che cíleně narušil gen CCR5 lidských embryí a doufal, že se z nich narodí děti odolné k HIV1. Nenapodobil mutaci, která se vyskytuje v severní Evropě, navodil v embryích náhodné typy poškození, o nichž není jasné, zda krvinky před virem ochrání. U jednoho embrya se mu nepodařilo vyblokovat všechny geny a děvče, které se z něj narodilo, k viru HIV zcela jistě odolné není. Che navíc falšoval povolení k experimentu a obešel čínské zákony. Za to mu hrozí exemplární potrestání. Vyloučit nelze ani trest smrti.
Rebrikov se v rozhovoru pro Nature od čínského postupu distancoval. Tvrdí, že vyvinul mnohem přesnější a spolehlivější systém úpravy dědičné informace lidských embryí. A nehodlá porušit zákon. Ruská legislativa silně omezuje zásahy do lidské dědičné informace, ale neupravuje jasně manipulace s DNA lidských embryí. Rebrikov už proto požádal tři ruské úřady o souhlas s plánovanými experimenty a čeká, že jej získá nejpozději za dva roky. Znalci ruských poměrů ale očekávají silný odpor pravoslavné církve a vidí povolení experimentu jako nepravděpodobné.
Skepse zahraničních expertů
Che chtěl svým kontroverzním počinem obrnit děti proti budoucím možným infekcím virem HIV. Toho však lze dosáhnout i jinak, například důkladnou prevencí. Rebrikov míří svým experimentem jinam: hledá ženy, které chtějí mít děti, ale jsou HIV pozitivní, nezabírá jim antivirová léčba a v jejich krvi koluje obrovské množství viru. U nich hrozí, že virus během těhotenství pronikne do plodu a dítě přijde na svět nakažené. Pokud by se tyto ženy podrobily oplození ve zkumavce a Rebrikov by u vzniklých embryí zajistil vyřazení genu CCR5 z činnosti, zvýšila by se šance na narození zdravého dítěte.
Odborníci jeho plány odmítají. „Technologie na to není připravená,“ říká autorka metody používané k této úpravě DNA, americká molekulární bioložka Jennifer Doudnaová z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Italové podrobí testu DNA pramen vlasů Leonarda da Vinci |
Cílů Rebrikovova projektu lze dosáhnout méně riskantně. Neléčené HIV pozitivní nastávající matky předají virus dítěti asi v patnácti procentech porodů. Léčba ženy moderními léky riziko výrazně sníží. Pravděpodobnost nákazy klesá i při porodu císařským řezem a po okamžitém podání protivirových léků novorozenci.
Další kontroverzní představy
V rozhovoru pro americký vědecký týdeník Science Rebrikov uvedl, že jestli se mu nepodaří uskutečnit experiment s HIV, má v záloze jiné. Hodlá opravit dědičnou informaci embryí, jež zdědila od rodičů poškození genů způsobující například ztrátu sluchu, zraku či těžkou poruchu růstu.
„Potřebujeme, aby se postup podařil u padesáti či sta dětí, pak ho budeme moci používat v širším měřítku,“ říká Rebrikov v rozhovoru pro Science. „V některých rodinách zajistíme, že děti nezdědí vlohy spojené s vysokým rizikem onemocnění rakovinou. Dnes, kdy teprve začínáme, by to bylo nebezpečné. Ale v blízké budoucnosti můžeme rodičům nabídnout ochranu jejich dětí před Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou a dalšími onemocněními.“
Rostlina s modifikovanou DNA může čistit ovzduší |
Výsledky, jež zatím Rebrikovův tým zveřejnil, velké naděje nevzbuzují. V testech, kde nebyla embrya určena pro přenos nastávajícím matkám, se podařilo navodit severoevropskou mutaci genu CCR5 pouze s šedesátiprocentní účinností. Rebrikov přesto hýří optimismem a tvrdí: „Máme unikátní systém úpravy DNA a je možné, že ho máme jen my v Rusku.“
Porušení genu CCR5 s sebou nese kromě zvýšené odolnosti k viru HIV1 i rizika. Zhoršuje průběh onemocnění chřipkou či západonilskou horečkou. Podle jedné nedávné studie dokonce významně zkracuje život. „To jsou jen filozofické otázky,“ namítá Rebrikov a dodává, že ze strany ruských úřadů zatím nenarazil na žádné překážky.
