Testování polymerů v Antarktidě zahájili odborníci z institutu ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a několika dalšími výzkumnými pracovišti přibližně před pěti lety. Vzorky, které poslali s expedicí na Antarktidu na stanici Johanna Gregora Mendela, porovnávali s identickými panely umístěnými v Brně.
Na Floridě našli uhynulé mládě želvy, které zabil plastový odpad. V žaludku mělo 104 kousků plastu |
Cílem výzkumu je lépe poznat chování polymerů v extrémních podmínkách a porozumět faktorům, které ovlivňují jejich degradaci. Plasty, které od doby svého vzniku zaplavily svět, sice přirozenou cestou degradují, ale rychlost jejich rozpadu je stále mnohonásobně nižší než tempo jejich výroby.
V Antarktidě jsou materiály vystavené specifickým podmínkám. Zahrnují teploty až minus 35 stupňů, velké teplotní změny v rámci jediného dne a také působení ultrafialového záření (UV) jako důsledku přítomnosti ozonové díry.
Názory, jak budou polymery reagovat na podobné podmínky, se dosud v expertní obci různily. Vědci se nemohli shodnout na tom, který z klimatických vlivů bude převládat jako dominantní faktor.
Povrchová kontaminace
„První výsledky ukázaly, že vliv ozónové díry propouštějící ve zvýšené míře UV složky slunečního záření je velmi významný, nicméně UV spolu s dlouhodobě vyššími teplotami v Brně tento vliv převáží,“ uvedl Jiří Tocháček, expert v oboru degradace polymerů a vedoucí projektu.
„Svoji roli sehrála také povrchová kontaminace, která způsobila, že vzorky po třech letech v Antarktidě měly zcela čistý povrch, zatímco vzorky v Brně, představující typické prostředí průmyslové aglomerace, byly významně zaneseny černými polétavými nečistotami,“ doplnil Tocháček.
Výzkum v Antarktidě dále pokračuje a od příštích odběrů si vědci slibují objasnění především chování polymerů stabilizovaných, tj. polymerů s výrazně vyšší odolností vnějším klimatickým vlivům.
