Lze číst myšlenky lidí sledováním aktivity jejich mozku? Do určité míry ano. Když si například sledovaná osoba představí, že pohybuje rukou, vědci pomocí přístrojů snadno odhalí, zda se v představách zabývala pravačkou, nebo levačkou. Tým vědců vedený Johnem-Dylanem Haynesem z lipského Ústavu Maxe Plancka dokáže z činnosti mozku vyčíst, k čemu se člověk rozhodl, a předem odhalí úmysly dobrovolníků.
Při experimentech, jejichž výsledky nedávno zveřejnil přední vědecký časopis Current Biology, napojil Haynes pět žen a tři muže na aparaturu sledující aktivitu buněk v různých částech mozku. Pak je požádal, aby se rozhodli, zda budou v následujícím testu sčítat, nebo odčítat zadávaná čísla.
Vědci dopřáli dobrovolníkům chvilku, aby se na rozhodnutí mohli plně soustředit. Pak už se zkoušené osoby pustily do řešení příkladů. Na obrazovce se objevila dvě čísla, například 4 a 2, a dobrovolníci s nimi provedli zamýšlenou početní operaci. Následně se jim nabídla dvě řešení, v daném případě 6 a 2. Ti, co sčítali, volili šestku, protože tu dával správný výsledek výpočtu. Odčítající dobrovolníci vybrali dvojku.
Tato zkouška z počtů posloužila jako příprava k vlastnímu experimentu. Haynes a jeho kolegové „nakrmili“ počítač výsledky testů a daty o aktivitě mozku jednotlivých dobrovolníků. Program si pak vybral z pestrého vzoru mozkových aktivit ty, které odpovídaly různým předsevzetím – sčítat, nebo odčítat. O tom, jak dobře zvolil, se vědci přesvědčili v druhém kole počtářských úloh.
Dobrovolníci se opět dopředu rozhodli pro určitý typ početní operace a počítač z jejich mozkové aktivity předem určoval, zda bude daná osoba sčítat nebo odčítat. Nestrefil se pokaždé. Dosáhl však úspěšnosti 75 procent a to je mnohem více, než se dá uhodnout „střelbou naslepo“.
„Ukázali jsme, že se z mozku dají přečíst poměrně složité abstraktní myšlenky. Jen musíme vědět, kam se máme na mozku dívat,“ shrnul Haynes výsledky experimentů v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.
Televize ovládaná myšlenkou
Haynes doufá, že objev najde uplatnění při propojení lidského mozku s počítačem. Do něj vkládají velké naděje například ochrnutí lidé. Počítač, který by z aktivity mozku dokázal „číst myšlenky“, by mohl ovládat domácí spotřebiče (třeba topení, světla, televizi) i další zařízení (například invalidní vozík).
Řada odborníků však neskrývá značnou skepsi. Americký neurobiolog Brad Dickerson z Harvard Medical School například upozorňuje, že i v jednoduchých životních situacích si musíme vybírat z mnoha podobných možností. To je podstatně složitější úkol, než volba jednoho ze dvou početních úkonů. Přístrojů, které by třeba varovaly policisty, že se zatýkaná osoba rozhodla klást odpor, se v dohledné době zcela jistě nedočkáme.
Haynes a jeho spolupracovníci zaměří v nejbližší době svůj výzkum „čtení myšlenek“ úplně jiným směrem, do lidského podvědomí. „V dalších experimentech se chceme pokusit přečíst záměry lidí ještě dřív, než si je oni sami vůbec uvědomí,“ líčí Haynes své plány do budoucna.