Ve světě sevřeném proticovidovými opatřeními jdou videohry na dračku. V roce 2020 stoupl celosvětový prodej tohoto artiklu o rekordních 16 procent. V předchozích letech býval meziroční nárůst prodeje zhruba devítiprocentní. Psychologové nevidí v rozmachu této zábavy zásadní problém. Na videohrách oceňují, že lidé jejich prostřednictvím udržují společenské kontakty.
Konec přezdívek. Číňané budou muset ‚pařit’ videohry pod skutečnými jmény |
Jedním dechem však mnozí odborníci varují před hrami s násilným obsahem. Ty začaly získávat na oblibě už před padesáti lety, v roce 1971. Američané Nolan Bushnell a Ted Dabney tehdy uvedli na trh první arkádovou videohru Computer Space. Po vhození mince nabízel automat hráči jednoduchou iluzi letu raketou s možností sestřelovat létající talíře a uhýbat nepřátelské palbě.
Varování psychologů před neblahým vlivem na duševní zdraví neubralo násilnickým videohrám na oblibě. Odhaduje se, že dnes hrají videohry ve světě 2,69 miliardy lidí. Roční tržby z tohoto odvětví zábavního průmyslu se vyšplhaly na 159 miliard dolarů, přičemž videohry s násilným obsahem patří k nejprodávanějším.
Širší veřejnost se začne o dopady videoher na lidskou psychiku zajímat především v souvislosti s otřesnými zločiny spáchanými vyznavači této zábavy. Před osmi lety podřízl ve Skotsku třináctiletý chlapec hrdlo svému o rok staršímu kamarádovi. Vrah a jeho oběť hráli před tragickou událostí videohru Gears of War, v které jsou hráči odměňováni za zabíjení nepřátel.
Byl právě to spouštěcí mechanismus brutálního zločinu? Zdaleka ne všichni psychologové s tím souhlasí. Vědecký časopis Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking (CBSN) věnoval začátkem roku 2021 vlivu videoher s násilnou tématikou na lidskou psychiku speciální číslo. Psychologové v něm představili výsledky výzkumů, které dokazují, že dopady nejsou jednoznačně negativní.
Zločinci od hracích konzolí?
Výzkum vlivu videoher s násilnou tématikou na lidskou psychiku přináší často protichůdné závěry. Některé studie dokazují škodlivost těchto her pro jednotlivce i celou společnost. Jiné ale docházejí k závěru, že videohry násilné chování nespouštějí a příčiny agresivity je nutno hledat jinde.
Kritici her s násilnou tématikou poukazují na fakt, že zatímco sledování filmů s násilným obsahem je ryze pasivní činnost, videohry jsou interaktivní. Hráč se opakovaně ocitá v roli násilníka, což může jeho psychiku poměrně razantně formovat. Myšlení člověka se pak změní natolik, že začne násilím řešit i problémy v reálném světě.
Některé země proto zakázaly prodej podobných her nezletilým. Jak ale dokazuje tragický případ ze Skotska, kde si smí Gears of War koupit jen osoba starší osmnácti let, děti si cestu k „zakázanému ovoci“ najdou.
Druhý tábor vědců namítá, že souvislost mezi hraním videoher s násilnou tématikou a agresivním chováním hráčů zatím nikdo přesvědčivě neprokázal. Psychicky zdravý člověk jasně rozlišuje dění ve virtuálním světě od skutečných životních situací. Problémy s tím mají jen lidé s vážnými psychickými poruchami.
Ti se pak mohou chovat v reálném světě stejně násilnicky jako ve hře. V těchto případech však nejde o přímý důsledek hraní videoher, nýbrž duševního onemocnění. Argument ve prospěch tohoto názoru nabízejí statistiky kriminálních činů. Počítačové hry včetně těch s násilnickou tématikou sice zažívají boom, ale agresivita a násilí ve společnosti tento trend nekopírují.
Videohry sice mají na lidský mozek nezanedbatelný vliv, ale ten není vždy negativní. Obecně rozšířená představa o hráčích jako o impulzivních lenoších žijících v izolaci od zbytku společnosti se ukazuje jako silně zkreslená. Úspěšní hráči počítačových her jsou vesměs trpěliví, soustředění, přemýšliví a na dění kolem živě reagují. Videohry posilují celou řadu duševních schopností včetně krátkodobé paměti.
Pomocník v pandemii
Ve speciálním čísle CBSN bilancovali půlstoletí vzestupu videoher s násilnou tématikou odborníci z celého světa. Americký psycholog Christopher Ferguson ze Stetson University shrnuje svůj dlouholetý výzkum konstatováním, že hraní her s násilnou tématikou nezvyšuje u hráčů riziko duševních onemocnění. Čínští vědci upozornili, že tyto videohry mohou pozměnit vnímání násilí především u dětí. Chlapci jsou k takové změně myšlení náchylnější než dívky.
Britští psychologové pod vedením Simona Goodsona z University of Huddersfield ale došli k závěru, že videohry citlivost k násilí neoslabují. Americké psycholožky Sarah Coyneová a Laura Stockdaleová z Brigham Young University nezjistily, že by hraní videohry s násilnou tématikou zvyšovalo agresivitu hráčů. Ta narostla jen u malé skupinky lidí, kteří měli zvýšený sklon k násilnostem už před usednutím k počítači.
V Americe vyšla videohra spojovaná s Antifou, kterou chce Trump zařadit mezi teroristické organizace |
Celkově vyznívají studie tak, že hraní videoher s násilnou tématikou může vyvolat agresivní a násilnické chování hlavně u lidí, kteří trpí vážnými psychickými problémy z jiných příčin, např. žijí ve vážně narušené rodině, nebo se dostali pod vliv těžkého psychopata. Pro psychiku duševně zdravých lidí nepředstavují videohry s tématikou násilí nebezpečí.
„Zvláště v podmínkách pandemie nabízejí videohry jedinečný prostředek pro zlepšení nálady a potlačení stresu,“ píše v úvodníku speciálního čísla CBSN šéfredaktorka Brenda Wiederholdová a dodává: „Na místě jsou však i obavy. V podmínkách pandemie hrozí, že lidé budou těmto hrám věnovat příliš mnoho času, a to pak může mít na jejich psychický stav a život nepříznivé dopady.“
