Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Potopa světa může být blesková

Věda

  9:16
PRAHA - Země zažila během pouhých padesáti let vzestup hladiny moří o tři metry. Stalo se to v poslední době meziledové, tedy zaručeně bez vlivu lidmi vypouštěných skleníkových plynů.

Mezi záplavami nejvíce ohrožená evropská města patří italské Benátky. foto: AFP

Stoupání hladiny světových moří je z jevů vyvolaných globálním oteplováním zřejmě tím nejhrozivějším. Předpověď Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2007 odhaduje růst hladiny vyvolaný táním na 18 až 59 cm. Tento nárůst, kritizovaný mnoha „skleníkovými skeptiky“ jako přehnaný, by měl nastat do konce tohoto století za předpokladu, že lidstvo bude s fosilními palivy nakládat stejně bezstarostně jako doposud. Vzestup hladiny o půl metru by přitom vyhnal lidi z mnoha ostrovů a ohrozil by i některé mnohamilionové pobřežní aglomerace a obyvatele hustě zalidněných delt velkých řek.

K výrazným výkyvům hladiny moří došlo při střídání ledových a meziledových dob již mnohokrát. Objev učiněný v Mexiku však ukázal, že tání může být přímo bleskurychlé.

Šťastný výkop

K objevu došlo čistě náhodou. Na počátku byly terénní práce při výstavbě zábavního parku na mexickém poloostrově Yucatan. Výkopy odkryly stopy po dávných korálových útesech, Yucatanský poloostrov je z geologického hlediska unikátní. Během posledních několika stovek tisíc let zde byla jen minimální seizmická aktivita. Proto se pozůstatky korálů mohly stát základem pro precizní sledování výkyvů mořské hladiny během poslední doby meziledové.

Během jednoho lidského života
Nález prozkoumal Paul Blanchon z mexické Národní univerzity spolu se třemi kolegy z německého Leibnizova oceánografického institutu. S překvapením zaznamenali velký výkyv hladiny z doby před 121 tisíci let.
 
„Vědci se dosud domnívali, že moře stoupala k maximálním hladinám během poslední doby meziledové (před 120 tisíci let) velmi pomalu, během několika tisíciletí,“ řekl agentuře Paul Blanchon. „Nyní však říkáme: Ne, tak to nebylo. Zde můžeme vidět vzestup o tři metry, ke kterému došlo během padesáti let,“ zdůraznil Blanchon a dodal: „Jde o první důkaz tak rychlého posunu mořské hladiny.“ Studie mexických a německých vědců vychází v dnešním čísle časopisu Nature.
 
Příčinou tak dramatických jevů mohlo být podle odborníků jen zhroucení pevninských ledovcových polí. Autoři studie se nyní chtějí zaměřit na podobně geologicky stabilní lokalitu v západní Austrálii.
 
V poslední době meziledové byla hladina moří o šest metrů výše, než je dnes. Tehdy panovaly znatelně vyšší teploty. Pokud by ale klimatické změny přiživila lidská činnost, mohl by scénář proběhnout v ještě dramatičtější variantě. Některé příznaky svědčící o narušení ledovců lze pozorovat již dnes.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...