Egypťané tvrdí, že je to lež!

Vážení,

je více než pravděpodobné, že jsme se nechali oklamat lživou informací šířenou tiskem a dalšími sdělovacími prostředky. Předkládám k vašemu uvážení oficiální stanovisko Nejvyšší rady pro památky v Egyptě, které si můžete přečíst na i-adrese http://www.drhawass.com/blog/press-release-alleged-finds-western-desert" target="_blank" rel="nofollow">http://www.drhawass.com/blog/press-release-alleged-finds-western-desert  

Navrhovaná trasa na obrázku

je jednoduše scestná. Něco takového s pěší jednotkou na poušti je jednak neproveditelné, jednak k tomu nebyl důvod. Neodpovídá to ani Hérodotovu svědectví.Ta armáda mohla právě tak zajít v poušti žízní, když netrefila oázu, kterou neznala. Písečná bouře smazala stopy cest, a pak to s ní vzalo rychlý konec. Zdůvodnění odchylky od trasy neobstojí: v poušti se padesátitisícovému útvaru nemohl nikdo postavit. Podotkněme, že kdyby vyrazili z Fajjůmu přes Baharíju, měli by to do Siwi stejně daleko, jako z Fráfry.

Pod nějaký převis se padesátitisícová armáda nemohla vejít ani náhodou. Možná tak padesátičlenná banda. Schovali se do závětří před samumem, chamsínem, horkým jižním větrem, podle Hérodotovy legendy spojeným s tornády. Jenže právě to závětří a ten převis se jim stal osudným. Právě zde také vítr s rychlostí ztrácel sílu, nutnou k udržení písku. Hůř si vybrat nemohli. Právě tam zůstával ve vzduchu jemný dusivý prach z oblohy, dokud vichřice neskončila. Zaplnil jim plíce. Jako kdyby si vlezli pod obří sklápěčku. Pokud takto zahynul u orientačního bodu perský velitel, či průvodce, byl osud armády zpečetěn. Otázkou je, zda by přežili, i kdyby oázu našli. Její vodní zdroje nemusely stačit pro potřeby padesátitisícového molocha.

Dýka na obrázku vůbec nemusí být dýka. Zrovna tak to může být zbytek shnilého-proč vlastně?- meče z nějaké pofidérní slitiny, vypadá jako částečně železný.

Masový hrob je nanejvýš obrazný. Je to jen zbytek kostí, zahnaných z nedaleka do závětří, které ještě vítr nerozdrtil na prach. Buď jak buď, v písku dál od pahorku jich moc nezůstalo. Rozbité jsou lehčí než zrnka písku stejné velikosti, dnes už budou dávno pryč. I tak, pozůstatky té armády tam jsou, a koncentrace fosforu v písku může leccos napovědět.

Na obrázku šípového hrotu

jsou vidět zrnka písku. Nahnědlá i bezbarvě průzračná. Bílé neprůsvitné kousky jsou z kostí, které vítr od té doby kutálí sem a tam a postupně roztlouká. Taky je tam zub, ti Italové mu zjevně nevěnovali pozornost.

Re: Na obrázku šípového hrotu

Možná neměli ssebou dentistu.

1!

...

"Víme, že armáda byla odeslána z svatého města Théby, podporována velkou karavanou soumarů. Po sedmi dnech pochodu došla do Kharga Oasis a přestěhovala se naposled do blízkosti Oasis, Bahariya. Pak zamířila směrem na 325 km poušť, kterou je oddělena od Siwa Oasis. Bylo by to 30 dnů pochodu přes hořící tepla bez dalších zdrojů vody nebo ve stínu.

Podle Herodota (jak mu později sdělili obyvatelé Siwa), po mnoha dnech boje s měkkým pískem, když vojáci jednoho rána odpočívali, zasáhla je bez varování kalamita. "Když byli na jejich snídani, vítr se vynořil z jihu, silný a smrtící, což přináší obrovské sloupy vířícího písku, který pohřbil vojáky a zcela je zasypal." Zahlceni silnou písečnou bouří, lidé a zvířata tak, jak byli, choulivše se, udusili se, postupně pohřbeni mořem tekoucího písku."

http://touregypt.net/featurestories/cambyses2.htm" target="_blank" rel="nofollow">http://touregypt.net/featurestories/cambyses2.htm

Re: 1!

Škrt, škrt.

..

"stovek úlomků kostí, které vypadaly jako perské" - kosti, které vypadají jako perské, hm, jak se asi poznaj perský kosti?

a herodotos se v češtině neoznačuje jako otec historie, ale otec dějepisu, což je trochu něco jiného. ale to by chtělo o tom herodotovi trochu něco vědět, a nejen překládat články ze zahraničních serverů

Re: ..

Perský kosti se poznaj podle koberce, do kterýho jsou zabalený. To dá rozum.

Řecký kosti se poznaj podle toho, že ležej v řece.

Lomihnátí kosti jsou zase zlámaný.

Jednoduchý.

1!

...

"Víme, že armáda byla odeslána z svatého města Théby, podporována velkou karavanou soumarů. Po sedmi dnech pochodu došla do Kharga Oasis a přestěhovala se naposled do blízkosti Oasis, Bahariya. Pak zamířila směrem na 325 km poušť, kterou je oddělena od Siwa Oasis. Bylo by to 30 dnů pochodu přes hořící tepla bez dalších zdrojů vody nebo ve stínu.

Podle Herodota (jak mu později sdělili obyvatelé Siwa), po mnoha dnech boje s měkkým pískem, když vojáci jednoho rána odpočívali, zasáhla je bez varování kalamita. "Když byli na jejich snídani, vítr se vynořil z jihu, silný a smrtící, což přináší obrovské sloupy vířícího písku, který pohřbil vojáky a zcela je zasypal." Zahlceni silnou písečnou bouří, lidé a zvířata tak, jak byli, choulivše se, udusili se, postupně pohřbeni mořem tekoucího písku."

http://touregypt.net/featurestories/cambyses2.htm" target="_blank" rel="nofollow">http://touregypt.net/featurestories/cambyses2.htm