Řešit přetížení nemocnic povoláváním studentů není podle Julie Dobrovolné z Masarykovy univerzity v Brně efektivním řešení, protože studenti nemohou nahradit zdravotnické profesionály. Podle ní je také bezohledné vůči studentům, že jim není poskytnuta psychosociální pomoc poté, co mohou být v nemocnicích nasazeni do péče o pacienty v kritickém stavu či umírající.
Babiš ve videu navrhl tři typy maturit. Lehčí pro studenty, kteří nechtějí na vysokou |
Podle Dobrovolné, která se zabývá především výzkumem stresu, je pracovní povinnost také právně sporná, protože se neřeší například odškodnění za trvalé následky. Studenti mohou trpět posttraumatickou stresovou poruchou či mít následky kvůli nákaze covidem-19, upozornila.
Sporné je podle právníka Filipa Křepelky také povolávání středoškoláků, kteří mohou být ještě nezletilí. Vládou nařízená povinnost se totiž týká studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol. Křepelka kritizoval, že podle krizového zákona mohou být odměny za práci studentům vyplaceny až za půl roku. Stát podle něj nevytvořil odpovídající právní rámec pro nasazení studentů.
„Můžeme očekávat, že část studentů se rozhodne nenastoupit profesní kariéru, dráhu zdravotníka,“ řekla Dobrovolná. Profesní vyhoření u studentů podle ní může nastat ještě před dokončením studie. Pokud jsou studenti povolávání k pomoci, měl by je stát podle vědkyně směřovat do provozů, kde nebudou v kontaktu s umírajícími. Mohli by třeba pomáhat s trasováním nakažených.
Pracovní povinnost se týká vedle studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání. V nemocnicích mají pracovat také všechny ročníky navazujících zdravotnických magisterských programů a jednooborového studia psychologie s výjimkou posledních ročníků.
