130 let

Kácení - Amazonský prales | foto: Reprofoto

Pralesy pustoší „skryté“ kácení

Věda
  •   11:38
PRAHA - Vědci výrazně zvýšili odhady rozsahu kácení amazonského pralesa. Starší odhady pro les neviděly stromy.

Při pohledu ze vzduchu či z vesmíru připomíná amazonský prales zelené moře, ve kterém na jednotlivém stromě nezáleží. Na pralese jsou dobře patrné velké rány: oblasti systematického kácení a vypalování. Odhaluje se při něm půda pralesního dna a vznikají ohromné, jasně viditelné holiny. Ty jsou dobře rozpoznatelné i ze satelitu, a proto na základě odhadu plochy takových míst vědci určovali, jak rychle prales podléhá lidským pilám a sekyrám.

Taktiku „spálené země“ používají spíše farmáři, kteří mění prales na pastviny nebo pole. Dřevaři jsou vybíravější. Prales tvoří stovky druhů stromů, z nichž jenom část je pro dřevozpracující průmysl cenná. Dřevorubci „jdou“ tedy pouze po nich a ostatní nechávají stát. Prales tak při pohledu zvenčí (především ze vzduchu) vypadá téměř nedotčený.

To velmi komplikuje sledování rozsahu kácení: k pěšímu průzkumu Amazonie by nestačili ani všichni biologové a ekologové světa . Nejpřesnější údaje poskytovaly záznamy z dřevařských pil v Amazonii. Ty ale nedokázaly vědcům říct, kde a jak přesně kácení probíhá. Ani satelity nedokázaly malé „jizvy“ po jednotlivých stromech odhalit. Dokud se neukázalo, že musíte jen vědět, jak na ně.

Gregory Asner z Carnegieho institutu kalifornském Stanfordu a jeho kolegové na snímky z družice Landsat použili novou vyhodnocovací techniku. Díky softwarové úpravě dokáží zachytit malé mezery po jednotlivých stromech, mrtvou vegetaci a holou půdu, a tak identifikovat místo, kde dřevorubci porazili jednotlivý strom. Nový software otevřel na Amazonii nový pohled, nový a neradostný.

Prales na snímcích vyhodnocených novou metodou (viz. grafika) vypadá jako propíchaný špendlíkem. Rozsah „výběrového“ kácení (pro lidi) nejhodnotnějších stromů je ohromný: například v roce 1999 plošným kácením vzalo za své 16 100 čtverečních kilometrů. Plocha vzniklá kácením jednotlivým stromů je ale vyšší - celkem 19 800 čtverečních kilometrů, tvrdí studie uveřejněná v nejnovějším čísle časopisu Science.

Vědci novým způsobem „zkontrolovali“ jenom snímky z let 1999 až 2002. Výpočty ukázaly, že předchozí oficiální odhady plochy zasažené odlesňováním a kácením „podstřelily“ o 60 až 120 procent. Tato čísla se ve starších odhadech škod napáchaných na pralese člověkem, vůbec neobjevovala.

Dopady takto rozsáhlého selektivního kácení nejsou přesně určeny, ale některé trendy jsou jasné, říkají výzkumníci: vznik mýtin činí prales zranitelnější a mění ekologickou rovnováhu, protože dřevorubci dávají přednost jenom některým druhům.

Autoři: Lidové noviny
  • Vybrali jsme pro Vás