Podle vědců je jeskynní umění nejméně o 5000 let starší, než se dosud předpokládalo. Ještě nedávno nebylo snadné určit stáří prehistorických maleb, avšak vedoucí mezinárodního týmu Alistair Pike z Bristolské univerzity vyvinul metodu, která měří izotopy uranu v kalcitech, několikamilimetrovém povlaku, jenž se po tisíce let usazoval na malbách.
ČTĚTE TAKÉ: |
Odborníci odebrali v 11 jeskyních 50 mikroskopických vzorků. Ani oni však nepředpokládali, že by našli doklady o tak vysokém stáří umění pravěkých lidí, zdůraznil Joao Zilhao z univerzity v Barceloně.
Vzorky odebrané z jeskyně El Castillo prokázaly, že některé otisky rukou a červené kotouče jsou staré nejméně 40 800 let, tedy nejstarší na světě. V Altamiře mají některé figury kyjovitého tvaru 35 600 let - jsou tedy starší o 10 000 let proti dosavadním předpokladům.
Na seznamu dědictví lidstva
A v jeskyni Tito Bustillo jednoduché lidské figury vznikly před 35 000 až 29 600 lety. Všechny patří na seznam dědictví lidstva.
Vědci se neshodují, zda jsou tyto nejstarší výtvarné projevy dílem neandertálců. Nicméně už dříve byly objeveny důkazy, že příslušníci této později vyhynulé větve lidského rodu si tělo zdobili okrovou hlinkou, používali ozdoby a vyřezávali. Své mrtvé pohřbívali s využitím jistých primitivních dekorativních technik na tělech a nechávali u nich přívěšky vyrobené z kostí a ulit.
"Proto také mohli vytvářet nefigurativní umění," ujišťuje Zilhao, ačkoliv dosud neexistovaly žádné důkazy, že by se neandrtálci zabývali jeskynním uměním. Připomněl nicméně, že neandertálci byli znalí symbolické kultury.
Už dříve našel doklady výtvarné zručnosti neandertálců v jeskyních v Murcii na jihovýchodě Španělska - například perforované mušle používané jako ozdoby. Jiná část vědecké obce zdůrazňuje, že nelze s jistotou určit, kdo je vlastně autorem jeskynních maleb.
