Pátek 23. dubna 2021svátek má Vojtěch 1 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Pravidla jsou dobrá, švindlovat se nevyplatí

Dlouholetý sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace Marek Blažka  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dlouholetý sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace Marek Blažka | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Dlouholetý sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace Marek Blažka obhajuje první dopady nového systému rozdělování financí

Kritikům nového způsobu hodnocení výzkumu vadí, že se peníze rozdělují mechanicky, podle tabulek. Proč jste k tomu přistoupili?
Zásadní je, že systém je veřejně kontrolovatelný. Jsme malá země, v jednom oboru působí třeba dvě stě vědců. Ti spolu vyrůstali, znají se. Hodnotitel lehce pozná, čí práci má před sebou, i když jsou jména začerněna.

Nemůžeme využít zahraniční experty?
Zahraniční vědci mají spoustu jiných věcí na práci než detailně hodnotit stav českého výzkumu. My to vidíme z druhé strany, když nás Bulharsko žádá, abychom hodnotili jejich výzkum a vývoj výzkum a vývoj.

Jak to dopadlo?
Nedopadlo. Vědci chtějí především bádat a spoléhat na to, aby náš výzkum plošně hodnotili zahraniční vědci, je prostě nesmysl.

(V dokumentu vydaném Bulharskou akademií věd (A Report by the 2009 Science Review Committee) se však česká účast na hodnocení zmiňuje. Na mailem zaslaný doplňující  dotaz poukazující na tento fakt a na otázku
Proč pro nás zahraničí pomoc na hodnocení, například přes European Science Foundation, vylučujete?
pan Blažka zatím neodpověděl. Poz. red)

Je oprávněná námitka, že hodnocení nazývané kafemlejnek rezignuje na obsah?
Naprosto ne. Rozdělení velké většiny prostředků se odvíjí od publikací přijatých špičkovými zahraničními časopisy. To, že práci uplatníte v takovém časopise přece znamená, že obsah hodnotí zahraniční redakce, špičkoví oponenti.

Jak jste s efekty reformy spokojeni?
Výsledky v podstatě odpovídají cílům. Co se týká akademického sektoru, 85 procent je o výsledcích typických pro základní výzkum – publikace, články v odborných časopisech, knihy.
Nejcennější jsou výsledky publikované ve špičkových světových časopisech, Web of Science, tzv. impaktovaných časopisech, protože základní výzkum má především rozšiřovat světové poznání. Vydání v češtině většinou není příliš velký příspěvek, s výjimkou některých specifických oborů.

Od začátku se objevují obavy, že systém se začne brzy zneužívat. Zaznamenali jste meziročně v nějaké kategorii podezřelý nárůst vykazovaných výsledků?

Zaznamenali jsem meziročně jednu výraznou změnu, která je ale pozitivní, o tu jsme usilovali. Podíl impaktovaných výsledků Web of Science meziročně vzrostl o deset procent. A všechny ostatní šly dolů.

Žádný významný výkyv? Například v kategorii software, užitné vzory?
Zapomíná se na to, že do poloviny loňského roku byly za výsledky odpovědní poskytovatelé a co předložili, to byla Rada povinna zhodnotit. Od druhého pololetí je tato odpovědnost na Radě. Proběhla dosti drsná selekce zejména u těch výsledků, které nejsou korigovány žádným externím hodnocením.

Jde o druhé hodnocení. Proč to první nevyvolalo takový rozruch?
Přes všechno co se píše výsledky odpovídají tomu, jak na tom náš výzkum a věda je. Dvě třetiny hodnocení činí výsledky ve Web of science. To nehodnotí Rada nebo nikdo jiný, jde o časopisy kam je prestižní se dostat. Bodováno je to jak podle počtu, tak kvality. Za publikaci v prestižnějších časopisech je více bodů. Ostatní kategorie jsou minoritní. Za knihy je osm procent a pak už to jde pod pět procent u jednotlivých druhů výsledků

Závažnou námitkou proti současnému systému je to, že metodika nerespektuje rozdílnou nákladovost oborů. Sociolog tak za článek dostane stejně jako fyzik, který potřebuje cyklotron.
Tato námitka je tu od počátku. Propočítali jsme dřívější rozpočty a výsledek byl šokující. Zjistili jsme, že na jednoho pracovníka byly nejnákladnější některé společenskovědní obory. Což je věcně nesmysl, způsobený tím, že se prostředky rozdělovaly bez vazby na výsledky.

Nákladovost oborů systém neodráží ani dnes. Jak se tedy může situace zlepšit?
Vzhledem k tomu, že profil Univerzity Karlovy či univerzit jako celku a Akademie věd je podobný, tak to není zásadní problém. Systém hodnocení totiž řeší, jak přerozdělit peníze mezi Akademii věd a vysoké školy. V rámci Akademie se prostředky rozdělují podle jejích vlastních pravidel. I každá vysoká škola má svůj vlastní systém.

A co technické vysoké školy? Jejich zaměření, a tedy potřeby, se přece liší podstatně.
Ano, ale je zajímavé, že kritické připomínky z této strany nechodí. Pokud systém někomu škodí, tak oběma stranám – vysokým školám i Akademii – stejně. U technických škol je "nespravedlnost" korigována, získávají více bodů, a tedy i více peněz z aplikovaných výsledků.

Přesto se zohlednění nákladovosti chystá. Kdy a jak se má změna realizovat?
Od roku 2013. Připravujeme specifické metodiky pro jednotlivé typy oborů. Skupin bude plus minus deset. Rozdíly v nákladech potřebných na výzkum v oborech, jako jsou společenské vědy, přírodní vědy a medicína, tak budou brány v úvahu.

Nebylo spuštění systému, který nezohledňoval toto členění, příliš velký risk?
Korektní je srovnávat současný stav s dřívější praxí. V minulosti se stalo, že Přírodovědecká fakulta UK se octla téměř bez peněz určených na institucionální financování. To se pak řešilo různými účelovými dotacemi. A jde přitom o jednu ze špičkových fakult ve výzkumu. Nový systém je celkově rozhodně spravedlivější.

Nebojíte se, že přes "měkké výsledky", například kategorii software či užitný vzor, se budou body sbírat příliš jednoduše?
Zapomíná se na to, že do poloviny loňského roku byly za výsledky odpovědní poskytovatelé a co předložili, to byla Rada povinna zhodnotit. Od druhého pololetí je tato odpovědnost na Radě. Proběhla dosti drsná selekce zejména u těch výsledků, které nejsou korigovány žádným externím hodnocením.

Můžete uvést příklad?
Výzkumné zprávy. Ty se už od roku 2002 považují za výsledek výzkumu jen v jediném případě: pokud obsahují utajované skutečnosti. Takový výstup totiž nemůžete jinde uplatnit. Při kontrole jsme našli stovky výzkumných zpráv, které nic tajného neobsahovaly, a přesto byly uznány. Týkalo se to Akademie, vysokých škol i dalších. V letošním hodnocení už v této kolonce najdete– s výjimkou resortních výzkumných organizací ministerstva vnitra– samé nuly. I to je důvod, proč vykazované výsledky přes všechno strašení nekontrolovatelně nerostou.

Inflace bodů se tedy nebojíte?
Podívejme se na knihy. I v Poslanecké sněmovně zaznělo, že je přes ně jednoduché nahánět body. Podle pravidel ale platí, že každá kniha musí mít nejméně sto stránek a musí být vydána v nákladu nejméně dvě stě výtisků. A bodově je to ekvivalentní, jako když vám průměrný časopis vydá článek o dvou stranách. Pravidla jsou nastavena tak, aby se švindlovat nevyplatilo.

Pokles příjmů Akademie za problém nepokládáte?
Kritici tvrdí, jak je "bita" Akademie věd. Jenže už nedodávají, že si nejvíc polepší Karlova univerzita jako celek. A to o stamiliony.

Akademie má na kontě asi 36 procent článků v kvalitních časopisech a bodů získala nadproporčně. U vysokých škol je to naopak. Články z Akademie jsou tedy i podle vaší metodiky kvalitnější. Není potom přesun financí k vysokým školám příliš velký?
To je neřešitelné. Na otázku, jak měřit a hodnotit kvalitu, se nedá snadno odpovědět. Ale musíme mít stále na paměti, že úkolem Rady je rozdělit balík peněz, který dostane od vlády.

Jak odpovíte na námitku, že vykazování je nyní důležitější než výzkum?
Výsledky se vykazují od roku 1992. Jedinou změnou je, že až do loňska to nemělo žádný dopad.

Co problém mechanického rozdělování mezi spoluautory studií? Neomezuje to mezioborovou spolupráci nebo zapojení do mezinárodních projektů?
Ne, naopak podporuje. Vezměme si práci vypracovanou na půl českým vědcem a zahraničním odborníkem. Dřív se započítávala jen polovina, druhá polovina propadla. Teď se českému vědci započítá celá část. Domníváme se, že tam, kde se český vědec dostane do kvalitního mezinárodního týmu, je na místě ocenit to.

Hodnocení podle impakt faktoru však není vhodné pro všechny obory.
Proto se berou v úvahu i knihy - 8 procent. Vydáte-li knihu v přírodních vědách, dostanete za ni výrazně méně bodů, než v humanitních vědách. Právě proto, že pro přírodovědce to není primární publikační výstup, může snáze bodovat ve Web of Science.

Je takovéto hodnocení nákladné?
Není. Systém je založen na tom, že všichni dodávají své výsledky.

Co když dojde k formální chybě a výsledek není započten?Výsledky jsou veřejně přístupné a každý si je může zkontrolovat.

Je možné odvolání?
Je. Takové případy řešíme. Jde o setiny promile. Například výsledky jedné rezortní instituce, nebudu ji jmenovat, se následkem čistě technické chyby do hodnocení nedostaly. Šlo o dva miliony a vyřešilo se to mimořádnou dotací na jeden rok. V objemu devíti miliard jde o maličkost.

Řešili jsme dvanáct tisíc námitek a uznali jsme jich setinu procenta. Například se mnoho institucí snažilo, aby jim byla započtena skripta. To však pravidla neumožňují.

Poslanci nyní jednají o novele zákona, která reformu ruší. Co by se stalo, kdyby sněmovnou novela prošla?
Pak by bylo možné rozdělovat prostředky prakticky libovolně. Není ani žádná záruka, že by prostředky dnes určené  pro vědu neskončily v jiném resortu. Chybou návrhu je, že ruší pravidla. Nejen pro Radu, ale i pro ministerstva.

Jaký výsledek očekáváte?
Doufám, že zvítězí zdravý rozum.

Dvaadvacet znaků, že s tímhle mužem vás místo pohádky čeká jen utrpení

Suroviny potřebné k domácímu vaření piva lze zakoupit v předpřipravených kitech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Některé ženy jako by se zhlédly v popelce. Věří, že oříšky přinášejí prince. Jenže nakonec jsou z nich spíš veverky –...

Inflace požírá uložené peníze. Kam s nimi, aby jich zmizelo co nejméně?

Suroviny potřebné k domácímu vaření piva lze zakoupit v předpřipravených kitech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Naspořili jste 200 000 korun, uložili je na účet, těšili se na úroky a po roce zjistili, že jste zbohatli o celých 340...

Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu

Suroviny potřebné k domácímu vaření piva lze zakoupit v předpřipravených kitech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Podle amerického psychologa a genetika Roberta Plomina mají zděděné geny daleko větší význam při utváření naší...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!