Starší studie předpokládaly, že příchod ochlazení před zhruba 12 800 lety trval přibližně deset let. Nové výzkumy však naznačují, že skutečnost byla mnohem dramatičtější. "Bylo to, jakoby se Irsko přemístilo za několik málo měsíců na Špicberky," řekl novinářům William Patterson, vedoucí vědeckého týmu, který přišel s novými údaji o bleskovém postupu zalednění.
Patterson, který působí na univerzitě v kanadském Saskatoonu, zkoumal vzorky usazenin z jezera Lough Monreagh v západním Irsku. Robotickým skalpelem se jeho skupině údajně podařilo odřezat velmi tenké vrstvy usazenin na dně jezera . Z nich vědci získali klimatické údaje s přesností okolo tří měsíců.
Co prozradil uhlík
Bezprecedentní zkoumání naznačuje, že od začátku ochlazení došlo k rychlému poklesu množství živých organismů v jezeře. Během několika měsíců, maximálně jednoho roku, se většina biologických procesů v místě zastavila. Došlo také k výraznému poklesu srážek.
To vše lze nepřímo vyčíst z podílů různých izotopů uhlíku ve vzorcích. Jejich zastoupení je totiž rozdílné ve stojatých vodách a v dešťových srážkách. Liší se i koncentrace jednotlivých izotopů uhlíku v tělech živých organismů a v mrtvé přírodě.
Pattersonem navrhovaná rychlost změn je překvapivá, ale nejde o nereálnou možnost, shodují se odborníci, kteří výzkum komentovali. Její výsledky nelze mechanicky přenášet na jiná místa na evropském kontinentu. Závoreň ale nutno podotknout, že nejde o zcela ojedinělé měření. Nedávná studie vzorků z grónského ledovcového jádra ze stejné doby také naznačovala, že k ochlazení mohlo dojít během jednoho až tří let.
V případě ochlazení před 13 tisíci lety nešlo o nástup ledové doby, ale o přechodné silné ochlazení, ke kterému došlo při postupném přechodu z poslední doby ledové do našeho současného interglaciálu (meziledové doby) s označením Mladší Dryas. Pro název těchto mrazivých etap byla vybraná nízká rostlinka, které se daří v krutě chladném klimatu i dnes v severských oblastech za polárním kruhem a dokonce se objevuje i ve vysokohorských oblastech Slovenska.
Bezprostřední příčinou tehdejšího ochlazení patrně bylo zpomalení Golfského proudu. Chladné období trvalo asi 1300 let. Ovšem Lough Monreagh nezůstalo bez života celé toto období. Srovnatelné úrovně bilogické produktivity jako před začátkem ochlazení ovšem dosáhlo až po 200 letech.
Ještě tenčí plátky minulosti
Paterrson doufá, že se mu v blízké době podaří údaje, kterou jsou podkladem jeho odhadů, nadále zpřesnit. Jeho tým údajně sestavil robota, který dokáže ze vzorků sedimentů odřezávat vrstvy tenké jenom 0,05 milimetru.
Teoreticky by tam mohl získat rozlišení s přesností na jednotlivé dny. "Zjistíme vám, jak bylo v půlce července před 400 miliony let", řekl kanadský věděc sebevědomě časopisu NewScientist.
