Středa 23. června 2021svátek má Zdeňka 17 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Odsávání elektřiny z mraků. Jak vznikl bleskosvod?

Bouřka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bouřka. | foto: Lidové noviny

Když před 260 lety, 15. června 1754, kněz a učenec Prokop Diviš vztyčil na své faře v Příměticích u Znojma "povětrnostní stroj" na odsávání elektřiny z mraků, jen tím naštval místní sedláky, podle kterých zavinil neúrodu a velké sucho.

Poté, co rozlícení farníci na jaře 1760 zařízení rozbili, netušili, že zničili uzemněný bleskosvod, ne-li první na světě, tak určitě první v českých zemích a v Evropě. Diviš se zabýval hydrotechnikou, stavbami vodovodů. A pod vlivem módního zájmu se po roce 1748 věnoval experimentům s elektřinou, které demonstroval také na císařském dvoře ve Vídni.

Fyzika dokonce zajímala Diviše mnohem více než spása farníků, kterým často spílal do tupců, zlodějů a šelem. Odvděčili se mu za to udáními, označením za ďáblova spojence a šarlatána - to pro jeho pokusy statickou elektřinou léčit revmatismus a urychlovat růst rostlin, a nakonec i zničením jeho prvního bleskosvodu. Druhý pak Diviš umístil později na věž přímětického kostela.¨

Železný kříž a kovové krabice

Základem Divišova přístroje byl na 15 metrů (později 41,5 metru) vysokém stožáru komplikovaný železný kříž, v jehož středu a na konci ramen bylo 12 kovových krabic s železnými pilinami, z nichž trčelo 400 kovových hrotů. Konstrukce byla třemi kovovými řetězy vodivě spojena se zemí. Krabice měly jako leydenské lahve vysát elektřinu z mračen a tím předejít bouřce. Proto Diviš zařízení nenazýval bleskosvodem, ale meteorologickým strojem, konstrukcí však o bleskosvod šlo.

Elektřinou se zabýval také americký politik a přírodovědec Benjamin Franklin kolem roku 1750. Svých poznatků pak využil v roce 1753 k návrhu zabudovat v blízkosti domu železné tyče zakončené hroty a uzemněné. Pokud do nich blesk uhodí, svedou elektrický náboj neškodně do země, uváděl. První bleskosvod podle jeho návrhu byl postaven po roce 1760 v Bostonu.

,

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Vratislav Štůla po druhé světové válce nastoupil do služeb OSN. Dvacet let... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Mnohé dávné pohanské zvyklosti přežívají dodnes, byť mají spíš kouzlo zábavného... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome ničí rakety odpálené z Gazy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...