Mrtví byli i v Hostinném, Chebu, Stříbře a Ústí nad Labem. Celkem zemřelo 54 demonstrantů a nejméně dva vojáci.
V Kadani, kde umíraly i ženy a děti, se přitom nejednalo o cílenou střelbu do lidí. Československá posádka se bránila před rozlíceným davem, který z radnice strhl českou vlajku, a jeden z vojáků pro výstrahu vystřelil z kulometu, bohužel však mířil do země. Střely odražené od dláždění zabily hlavě přihlížející, kteří se do strkanice nezapojili. Oproti tomu ve Šternberku se jednalo o pouliční boje, když se ozbrojení Němci nakrátko zmocnili okresního hejtmanství.
V řadě měst, kde se shromáždění svolaná na den ustavení rakouského parlamentu, v němž Praha svému německojazyčnému obyvatelstvu nedovolila hlasovat, ale demonstrace skončily v poklidu. Například v Žatci nebo Chomutově, kde panovala napjatá atmosféra podobná té v Kadani. Více než pět desítek mrtvých z března 1919 ovšem výrazně ovlivňovalo česko-německé vztahy, zejména koncem 30. let, kdy tyto tragické události využívala nacistická propaganda.
