Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Přelstí koronavirus vakcínu? Viry jsou molekulární chameleoni

Věda

  5:03
Mezi dánskými norky se objevila nová varianta koronaviru SARS-CoV-2. Nese mutace, které ji předurčují k rychlému množení, a navíc ji mohou chránit před účinky vyvíjených vakcín.

Koronavirus (ilustrační) foto: Shutterstock

Zprávy o úspěšných klinických testech několika očkovacích látek proti koronaviru SARS-CoV-2 naladily svět na optimistickou notu. Odborníci ale zůstávají nohama pevně na zemi. Viry jsou molekulární chameleoni. V infikovaném organismu se o překot množí a přitom páchají chyby v nově vyráběných kopiích dědičné informace. Spousta takto vzniklých variant viru je defektní.

Zmutovaný koronavirus byl zpětně odhalen i u norků v Nizozemsku. Nikoho ale nestihli nakazit

Ty, kterým náhoda přihrála výhodnější vlastnosti, ale rychle převládnou. Viry tak představují pro vývoj vakcín i léků „pohyblivý cíl“. Důsledkem je například vznik kmenů HIV rezistentních k antivirotikům. Viry chřipky se zase mění tak rychle, že nás před nimi vakcína chrání jen v jedné sezoně a napřesrok se musíme nechat očkovat jinou vakcínou.

Šancemi, že se koronavirus SARS-CoV-2 vymkne účinku vyvíjených vakcín, se v článku zveřejněném vědeckým časopisem PLOS Biology zabývají David Kennedy a Andrew Read z Pennsylvania State University. Ti upozorňují, že riziko je zcela reálné.

Jedno heslo nestačí

Většina vakcín cílí na klíčovou molekulu SARS-CoV-2 zvanou S-protein. Jeho prostřednictvím se koronavirus váže na povrch lidských buněk. Mutacemi se S-protein mění. Některé varianty tím ztratí schopnost vazby na lidské buňky a takové viry pak mizí. Jiné pozměněné S-proteiny ale schopnost vazby neztratí, a další si ji mutací dokonce posílí. Pokud vakcína vyvinutá proti původnímu S-proteinu vyvolá tvorbu protilátek, jež pozměněný S-protein ignorují, přestává očkování chránit či jeho účinek významně oslabí.

Pokud je vakcína zacílena na jedinou molekulu nebo její část, je proti vzniku rezistentního viru chráněna podobně jako počítač zajištěný jednoduchým heslem, které není obtížné prolomit. Vakcíny, jež cílí na povrchu koronaviru na více struktur, si můžeme představit jako počítač chráněný celou řadou hesel, jejichž prolomení je podstatně obtížnější.

„Vakcíny, které vyvolávají vícenásobnou imunitní odpověď – tedy ty, které nutí imunitní systém reagovat na více různých míst na povrchu viru –, mohou oddálit vznik virů rezistentních k vakcíně. V tomto případě musí virus k získání rezistence prodělat hned několik mutací,“ vysvětluje Andrew Read.

Norčí koronavirus

Koronavirus SARS-CoV-2 zatím mutuje relativně málo a vědci neměli ze vzniku rezistence k vyvíjeným vakcínám velké obavy. To se ale změnilo poté, co v Nizozemsku a Dánsku došlo k přenosu nákazy z lidí na norky chované na farmách pro kožešiny. Virus se šíří a v Dánsku byl počátkem listopadu prokázán na více než dvou stech norčích farmách.

A jsou vůbec nebezpečím? Vybíjení norků provázejí v Dánsku zmatky, k vyhubení těchto zvířat možná nedojde

Plíce norků se povrchovými molekulami buněk nápadně podobají plicím člověka. V dýchacích cestách nakažených zvířat se proto virus rychle množil, mutoval a měnil klíčovou molekulu S-proteinu. Jedna z těchto mutací zvýšila schopnost viru nakazit nejen norky, ale usnadnila mu také cestu do lidských buněk. Jak ukázali nizozemští vědci ve studii publikované ve vědeckém časopise Science, takto zmutovaným virem se nakazil personál norčích farem a koronavirus se vrátil do lidské populace.

Tým virologa Anderse Fomsgaarda z kodaňského Staten Serum Institutu nedávno odhalil u norků na pěti farmách virus SARS-CoV-2 nesoucí hned čtyři změny na S-proteinu. U tohoto koronaviru označovaného jako delta FVI-spike se zatím neprokázala zvýšená schopnost poškozovat lidské buňky.

Rychlá varianta viru

Množí se ale čtrnáctkrát rychleji než jiné typy viru SARS-CoV-2. Dánští vědci proto ověřovali, jak je virus citlivý k protilátkám z krve lidí vyléčených z covidu-19 vyvolaného obvyklými koronaviry. Zjistili, že s virem delta FVI-spike si poradily jen protilátky lidí, kteří prodělali těžké onemocnění.

Protilátky od lidí se středně těžkým či slabším průběhem měly na norčí koronavirus slabší účinek. Vůči protilátkám dvou z devíti pacientů byl norčí virus rezistentní. David Kennedy se obává, že se virus delta FVI-spike v lidské populaci rozšíří a dosavadní vývoj vakcín přijde vniveč.

Dánská vláda prozatím upustila od záměru vybít sedmnáct milionů norků chovaných na farmách. Uvalila však preventivní lockdown na 280 000 obyvatel severního Dánska, kteří mohli přijít do styku s nebezpečným norčím koronavirem.

Kennedy a Read vyzývají vědce, aby se při klinických testech neomezovali jen na bezprostřední účinky vakcín, ale snažili se vytipovat takové, u kterých jsou šance na vznik rezistentního koronaviru nejnižší. Přednost by měly dostat vakcíny vyvolávající komplexnější imunitní reakci, protože k těm získávají viry odolnost s většími obtížemi.

Lidé zapojení do testů vakcín by také měli být vyšetřeni na množství viru na sliznici nosohltanu. Většina injekčně podávaných vakcín totiž navodí imunitní obranu v dolních cestách dýchacích, a ochrání tak člověka před onemocněním. Nenavodí ale imunitu na sliznicích horních cest dýchacích, kde se virus usazuje, množí a odkud se pak šíří do okolí.

Očkovaní lidé pak neonemocní, mohou však nakazit neočkované. Biologové také doporučují sledovat změny vedoucí k rezistenci v RNA viru u očkovaných lidí. „Doporučujeme, aby riziko vzniku rezistence bylo jedním z předních kritérií pro výběr vakcín z těch, které budou v jiných ohledech přinášet srovnatelné výsledky,“ apeluje David Kennedy.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.