„Řekla bych, že šance jsou tak 80 procent. Ale dříve, než eventuálně začneme očkovat napříč populací, musíme mít absolutní jistotu. Jsme optimističtí.“ Slova Sarah Gilbertové, profesorky na slavné Oxfordské univerzitě, dávají naději milionům, kteří dostanou nemoc covid-19, způsobenou novým typem koronaviru. Ale cesta k úspěchu, tedy k potvrzení spolehlivé a zdraví neškodné vakcíny, bude ještě dlouhá – a dost možná i klikatá.
Základem metody, kterou začali vědci z Oxfordu zkoušet na sklonku minulého týdne, je naočkování vzorku dobrovolníků čítající přes 800 lidí. Skutečnou injekci, tedy takovou, která obsahuje ChAdOx1 nCoV-19 založenou na neškodném modifikovaném šimpanzím viru, ale dostane jen polovina z nich. Druhé polovině vpraví do těla „prázdnou injekci“, tedy bez účinné látky; účastníci experimentu přitom nebudou vědět, do jaké skupiny náleží. Vědci pak budou sledovat, zda v průběhu následujících týdnů nastane výrazný rozdíl co do nákazy koronavirem.
Problém ale může nastat, pokud by koronavirová epidemie mezitím ve Spojeném království z větší části odezněla – rozdíly mezi oběma skupinami by pak sotva mohly být statisticky významné. Profesor Andrew Pollard, šéf oxfordského projektu, to ví. „Jistěže stíháme konec epidemie. Pokud se nám to nepovede, nebudeme schopni říci, zda vakcína skutečně funguje,“ přiznává vědec.
Z tohoto důvodu mají při experimentu přednost dobrovolníci z řad zdravotnických pracovníků. U nich je totiž vzhledem k charakteru profese vyšší pravděpodobnost, že se koronavirem v budoucnu skutečně nakazí.
Podobný srovnávací přístup jako odborníci z Oxfordu volí i druhý vědecký tým ve Spojeném království pokoušející se vyvinout vakcínu proti koronaviru. Ten pracuje pod hlavičkou Národní zdravotnické služby (NHS), testování na o něco větším vzorku lidí ze čtyř různých oblastí však rozprostře do delšího časového úseku. Za účast v experimentu nabízí NHS dobrovolníkům částku 190 až 625 liber (až 19 500 korun), odměna se liší podle počtu návštěv kliniky.
Vědci se dušují, že látky vpravované dobrovolníkům do těla nemohou ohrozit život, připouštějí však možnost obranných reakcí organismu. Lidé mohou krátkodobě dostat horečku, bolesti hlavy, případně jim může otéci ruka. I proto existují pro vstup do projektu omezení věková (zúčastnit se mohou pouze osoby mezi 18 a 55 lety), podmínkou je dobrý zdravotní stav.
Elisa Granatová, první dobrovolnice v oxfordském experimentu, se vedlejších účinků zjevně nebojí a serveru BBC se svěřila, že ji do laboratoře dostala hlavně zvědavost i snaha pomoci. „Sama pracuji ve vědě, a tak se snažím podpořit vědecký výzkum, jak to jen jde,“ řekla Granatová.
Boj na mnoha frontách
Nejoptimističtější scénáře kolující ve vědecké komunitě počítají s tím, že v případě příznivých srovnávacích výsledků by vakcína mohla být k dispozici k hromadnému použití již letos na podzim. Epidemiolog a hlavní poradce britské vlády pro oblast zdravotnictví Chris Whitty s tím ale spíše nepočítá. „Musíme být realisté. Zatím se budeme muset spolehnout na jiná opatření, a to společenského charakteru,“ zmínil poradce. „Společenskými opatřeními“ se myslí zejména zákazy shlukování většího počtu lidí na malém prostoru a související omezení volného pohybu. Ta by podle Whittyho mohla ve Spojeném království trvat ještě mnoho měsíců, pokud zkoušky možných vakcín nedopadnou podle představ.
Nemoc covid-19 může zaútočit na téměř jakýkoliv orgán v lidském těle. Odborníci popsali průběh nákazy |
Na jiné frontové linii boje proti koronaviru se britské úřady mezitím snaží masivně navýšit počet denních testů. Různé dílčí experimenty (například cílené odběry krve) by mohly zlepšit povědomí o tom, jak se vytvářejí protilátky a jak vlastně koronavirus v těle funguje.
Testování ovšem zatím nejde tak rychle, jak si vláda představovala. Kabinet původně zamýšlel testovat na konci dubna 40 000 lidí denně, což by znamenalo, že protestování celé britské populace by trvalo čtyři a půl roku. Cíl se však zatím nedaří plnit – minulý týden bylo tempo jen asi třetinové.
