Těmto předpokladům pozorování dlouho odpovídala. První nesoulad přišel na konci minulého roku, kdy se povedlo prokázat existenci jednoduché záporně nabité molekuly v mezihvězdném prostoru. Nejnovější objevy, publikované v posledním čísle specializovaného časopisu Astrophysical Journal, ukazují, že pravidla mezihvězdné chemie bude zřejmě nutné přepsat.
Osm uhlíků v řadě Narazit na velký aniont se podařilo hned dvěma týmům. První, vedený Anthony Remijaem z National Radio Astronomy Observatory (NRAO) ve virginském Charlottesville se zaměřil na hustá oblaka plynu v souhvězdí Lva. V okolí dvou velmi starých hvězd vzdálených od Země 550 světelných let astronomové s pomocí stometrového radioteleskopu detekovali molekulu složenou z osmi atomů uhlíku a jednoho vodíku (C8H-). Stejnou molekulu našli také vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) v molekulárním mračně v souhvězdí Býka ve vzdálenosti 450 světelných let.
Chemické látky rozptýlené v chladných částech vesmíru lze pozorovat díky tomu, že září v radiové části spektra. Každému atomu či molekule lze přiřadit specifické spektrální čáry.
Odborníci z CfA proto nejdříve v laboratoři připravili vzorky látek, které zkoušeli hledat ve vesmíru. C8H- byla jen jednou z nich. Následovalo zmapování vyzařovaného spektra a pak už vědci „jen“ prohledávali data z obřího radioteleskopu.
| Další podrobnosti o vesmírných objevech si přečtěte v dnešním vydání deníku |
