Experti pod vedením Johna Kesslera z Texas A&M University vloni s výzkumnou lodí několik měsíců brázdili Karibské moře v místech, kde došlo k havárii ropného vrtu Deepwater Horizon. Na rozdíl od řady svých kolegů se ale nezabývali osudem uniklé ropy a zasažených mořských ekosystémů.
Soustředili se na metan, který z prasklého vrtu unikal spolu s ropou. A zjistili, že během čtyř měsíců se příroda s tímto plynem dokázala sama vypořádat. To podle nich vzbuzuje naději, že se tohoto skleníkového plynu nemusíme bát ani v budoucnu. Aspoň v některých případech.
Metan je hlavní složkou zemního plynu, který se obvykle vyskytuje v blízkosti ropných ložisek. "Hodně metanu je rozpuštěno v naftě nebo nad ní a při snížení tlaku na povrchu bublá ven – podobně jako oxid uhličitý ze sodovky," vysvětluje docent Anton Markoš z Katedry filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
 |
Během havárie v Mexickém zálivu se od dubna do července do moře uvolnilo přes čtyři miliony barelů (téměř 500 milionů litrů) ropy a zároveň 150 až 200 tisíc tun metanu. Je to stejné množství, jaké by za stejnou dobu přirozeným způsobem uniklo z celého Černého moře. "Využili jsme této unikátní příležitosti k tomu, abychom prozkoumali osud metanu unikajícího v mořských hlubinách a zjistili, jak na něj zareagují mikrooragnismy," píší vědci v úvodu své studie.
Jak si bakterie poradily s plynem v moři čtěte v úterním vydání deníku
