Vědci proto vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se se zasadili o změnu evropské legislativy v této oblasti.
„Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety,“ sdělil vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.
Vědci odhalili důležitost respirace u rakovinných buněk |
Podle výzkumníků organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny, takže by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Metoda cíleného editování s názvem CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umí v genomu „vypnout“ gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny například odolné vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci už léta zabývají.
Vědci upozornili, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu planých předchůdců. Od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy ale podle vědců vyvolávají stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky.
Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu SDEU podle ředitele CRH Ivo Fréborta uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace. „To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění,“ řekl Frébort.
Mezi nejcitovanějšími vědci je 12 badatelů působících v Česku |
Důsledky rozhodnutí soudu budou podle Fréborta dalekosáhlé. „Inovativní zemědělský výzkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět. Bude ztížené zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství,“ varoval.
Proti rozhodnutí SDEU podle Fréborta protestuje řada osobností světové vědy. „My jsme považovali za vhodné upozornit na problém také naši politickou reprezentaci a požádat ji o to, aby vyslovila nesouhlas s výrokem SDEU, podpořila změnu legislativy u nových, inovativních technik šlechtění i celkové změny legislativy týkající se GMO. Ta je totiž zastaralá a neodpovídá současným vědeckým poznatkům,“ dodal.