Probudí netečné lék na spaní?

V 31 letech měl za sebou Jihoafričan Louis tři roky života ve vegetativním stavu. Při autohavárii utrpěl těžké poranění mozku a už se neprobral. Usínal a opět se probudil. Občas jakoby na kratičkou chvilku navázal „kontakt“ pohledem s matkou, která se o něj starala. Někdy plakal a vykřikoval, jindy se naopak usmíval. Přesto si neuvědomoval sebe sama ani nic ze svého okolí.

Po dvanácti měsících strávených ve vegetativním stavu dávají lékaři pacientům většinou jen nepatrnou šanci na probrání, přestože byly popsány případy, kdy postižený člověk procitl i po několika letech. Ani u Louise nic nenaznačovalo obrat k lepšímu.

Často nekontrolovaně pohyboval končetinami a matka měla strach, aby si neublížil. Lékař Wally Nel se proto pokusil uklidnit Louise a dal tabletu léku na spaní.

O 15 minut později se Louis probral a začal mluvit. Po třech letech dokázal poprvé reagovat na podněty z okolí. Vzpomněl si i na svého nejoblíbenějšího hráče ragby. Účinky vydržely čtyři hodiny. Pak Louis opět upadl do netečnosti.

Prášky na spaní probouzejí z komatu

Obyčejný lék, který pomáhá milionům nespavců, má velmi nečekané pozitivní vedlejší účinky. Britští a jihoafričtí lékaři zjistili, že podání léku Zolpidem (prodávaného též pod značkou Ambien) může za určitých okolností probudit pacienty, kteří trvale přežívali ve vegetativním stavu. Pacienti hovořili se svými blízkými i několik hodin, než účinek léku pominul. Efekt se projevil u třech nemocných Dva z nich utrpěli vážná zranění hlavy při dopravní nehodě, třetí se málem utopil. Poškození jeho mozku zavinil nedostatek kyslíku. Pacienti v komatu mají obvykle část mozku nenávratně poškozenou Lék zřejmě probudí k činnosti „náhradní“ oblasti, které převezmou úkoly nefunkčních částí. Poškozená tkáň se ale k životu neprobudí.

Poprvé a náhodou „probudil“ doktor Nel Louise na sklonku roku 1999. Od té doby bere Louis tablety denně. Stále mu zabírají. Stejně tak pomohly i dvěma dalším pacientům doktora Nela. „Pacienti komunikují, žertují. Mohou telefonovat. Jeden dokonce chytí hozený baseballový míček,“ říká lékař.

Jihoafrický lékař má velmi dobré kontakty s britským profesorem Ralfem Claussem z nemocnice Royal Surrey County Hospital v Guilfordu a podělil se s ním o svůj objev. A tak i profesor Clauss „budí“ pomocí prášků na spaní trojici pacientů. Jeden se málem utopil, zbylí dva se zranili při autonehodě. Pacienti ale mají stále poškozený mozek a všechny z toho z toho vyplývající handicapy.

Nečekaný efekt na první pohled odporuje zdravému rozumu, ale Clauss je přesvědčen, že se procesy spouštějící spánek „křižují“ s mechanismy, které člověku „vypínají“ poškozený mozek. Lék přitom neztrácí uspávací účinky. Při vyšší dávce se pacienti sice proberou z vegetativního stavu, ale jsou ospalí.

Clauss přičítá účinek zolpidemu jeho schopnosti posílit v mozku vazbu kyseliny gama-aminomáselné (GABA) na zvláštní vazebná místa na neuronech. Vazba GABA na neurony v některých částech mozku navozuje spánek. V poškozeném mozek hyne mnoho nervových buněk a u přežívajících se vyvine přecitlivělost na GABA. Pak stačí i slabý podnět a rozjitřený mozek vypne některá nervová centra, aby se chránil před poškozením.

Do vegetativního stavu pacient upadá, když to mozek s vypínám center přežene a není schopen už znovu „naskočit“. Vazbou zolpidemu se změní tvar „přecitlivělých“ vazebných míst na neuronech a ty už nejsou s to tyto nervové buňky vypínat. Výsledkem je procitnutí.

Britská farmaceutická firma ReGen Therapeutics vyvíjí lék, který by neměl uspávací účinky zolpidemu, ale udržel si jeho schopnost vyburcovat pacienty z vegetativního stavu. Někteří lékaři ale varují před přehnaným optimismem a nevylučují, že popsané zlepšení je výsledkem spontánního uzdravení a nejedná se tedy o výsledek působení léku.