Možná....

... světlo cestou zbaští i černé díry. Podle nových poznatků jich jsou ve vesmíru tisíce,v podstatě každá velká galaxie má jednu ve svém středu. I naše galaxie jí má a protože černé díry pohlcují i světlo,možná i to může být jeden z faktorů. Volným prostorem se jich potuluje také velké množství. Daniel.

Stáří vesmíru je dle astrofyziků

cca 13-15 miliard let. 6-8 miliard světelných let je zhruba vzdálenost, na kterou dokážeme rozlišovat kosmické objekty pomocí radioteleskopů. Čím dále se díváme, tím více hledíme do minulosti vesmíru. Ve velkých vzdálenostech tudíž ve všech směrech pozorujeme objekty v různém stadiu jejich vývoje, protogalaxie, Quasary. Hvězdné systémy se v nich teprve vyvíjely. Tyto objekty s vysokou koncentrací hmoty a energie jsou v prostoru umístěny dosti řídce. Obloha tedy v noci nezáří proto, že světlo ze vzdálených objektů, galaxií a hvězd k nám prostě ještě nedorazilo. Vesmír je zkrátka ještě mladý. Se zrychlováním, rozpínání kosmu, to je problém. Osobně se domnívám, že buď sledujeme tu část kosmu, která je zrovna ve stavu akcelerace, a jiné části mohou být naopak stlačovány, jako když praskne bublina v mýdlové pěně. (nebo v pivní : -))).

Re:

Při prasknutí takovéto "bubliny" - její místo nahradí sousední bubliny, jejichž stěny ještě drží, a které na určitý čas urychlí jejich rozpínání v části prostoru. Ve vesmíru by takovéto prasknutí bubliny mohlo způsobit třeba lokální zhroucení prostoru, hmoty a energie do supermasivní černé díry - singularity. Rozmístění hmoty v  není rovnoměrné, hmota - galaxie a zřejmě i "temná, neviditelná hmota" tvoří právě stěny takovýchto poměrně elastických bublin. Práve singularita by svou gravitací urychlila rozpínání nějaké části vesmíru. Uf!

+++++

Asi málo (vůbec) hulím...

Nerozumím tomu...

Nicméně pěkný text :)

je taky mezihvězdná hmota..

jakýsi prach, moc prachu, a ten nezáří, spíše to přípané záření stíní.. jakýpak vliv by tohle mohlo mít? Já nevím nejsem astronom, (i když od mládí mě astronomie zajímala.....).

To je ale hloupost.

To co pán povídá je blábol. Platilo by to pouze za předpokladu, že by světlo z těch hvězd bylo směrové. Kdyby se to přirovnalo ke směrovému reflektoru. Tj. že by svítilo pouze směrnem k nám.

Jenže světlo z každé hvězdy září všemi směry. A tudíž vyzážená energie, která prochází určitou plochou klesá s druhou mocninou

A přirovnání s cibulí je také mimo ze dvou věcí. Jednak, na zdroj světla v různých úrovních se nedá dívat jako na souvislou plochu a  také slupky cibule jsou z našeho pohledu velmi blízko a nějaká druhá mocnina vzdálenosti se tam vůbec neuplatní.

Spíš bych udělal takové přirovnání. Nakreslete si sluníčko a vemte pravítko. Od toho sluníčka narýsujte co nejvíce paprsků(vyzářených fotonů) o stejné tloušťce(energie vyzářených fotonů). A zkuste si nakreslit zeměkouli pár cm od slunce nebo do větší vzdálenosti. A spočítejte počet paprsků, které protnou zemi v obou polohách. Zákonitě na tu co je nakreslená nejdál dopadné méně paprsků

Re: To je ale hloupost.

možná by ta jeho teorie mohla fungovat, kdyby platilo, že celá plocha oblohy je pokryta hvězdy jako ten les v jeho příkladu. Tj. že kamkoliv se dalekohledem podíváme, na kterékoliv místo, tak uvidíme hvězdu(strom v lese). Sice třeba malou a vzdálenou, ale bude tam. Jenže ono to tak není ani zdaleke.. Sice hvěz jsou miliardy, ale pořád je mezi nimi daleko větší prostor. A tak malou světelnou intenzitu vzdálené hvězdy nemůžou vyvážit ostatní.

Měli jim dát nějakou lehčí otázku

Třeba se jich zeptat, proč je v ři..ti tma, to by možná většina věděla !

zajímavý rozhovor

laicky jsem se domnívala, že hvězdy v noci silněji nesvítí prostě proto, že jsou příliš daleko:-)

Re: zajímavý rozhovor

Možná jste paní Boublíková blíž pravdě, nežli autor článku.

      A což úvaha, že Zemi nemusí z hodně vzdálené hvězdy potkat vlastně ani jeden foton (nebo třeba jenom jeden foton za jeden rok :-))

a já myslel,

že ředitel zeměkoule kažej večer zhasne, abysme se vyspali...

Prosím, transformujte si v článku uvedená čísla

1023 na 10^23a 1010 na 10^10 (tedy 10 na třiadvacátou a deset na desátou). Tak jak je to napsáno, je to totální nesmysl.

Těm, kterým je to jasné bez zaškobrtnutí, se omlouvám.

hmm

Moc pěkný článek! (rozhovor)