Vsoučasné západní civilizaci každý, od rodičů až k výrobcům hraček, předpokládá, že malé holčičky mají raději růžovou. Těmito slovy komentuje Anya Hurlbertová z Univerzity v Newcastlu studii, kterou publikovala společně s Yazhu Ling v časopisu Current Biology. Ve spektru barev od modré přes zelenou a žlutou si ženy raději vybíraly červené odstíny. „Je až zarážející, že to dosud nikdo nezkoumal, zvlášť když si uvědomíme, jak je zakořeněný názor, že děvčata se od chlapců liší zálibou v růžové,“ diví se Hurlbertová.
| Jen primáti znají barevný svět |
|
Většina savců kromě primátů vidí černobíle. Zoologové tvrdí, že jde výsledek dávné soutěže s dinosaury - dokud ještě pobíhali po zemském povrchu, žili savci v jejich stínu. Aby se jim vyhnuli, zvykli si na noční život, ke kterému patří černobílé vidění. Poznávání barev je totiž v noci zbytečné a tyčinky, které rozlišují odstíny šedi, ale nikoliv barvy, jsou citlivější než čípky.
Když dinosauři vymřeli, černobílé vidění už savcům zůstalo, ačkoliv se přizpůsobili dennímu životu a zaujali jejich místo.
Proč však zrovna primáti vidí barevně? Vědci si myslí, že je to jejich způsobem obživy. Primáti žijí na stromech a živí se jejich plody. Barevné vidění je jim proto užitečné při hledání zralého ovoce a rozpoznávání zkaženého.
Kromě barevného vidění je u primátů nebývale rozvinuto rovněž prostorové vidění, což zase souvisí s životem v korunách stromů.
|
Oba vědci tvrdí, že rozdíly v oblíbenosti barev nejsou výsledkem kultury, ale evoluce. Preference barev by mohly mít původ už v dávné historii lidského druhu. „Domníváme se, že rozdíly jsou výsledkem evoluční dělby práce,“ uvádí ve studii. Vědci si myslí, že upřednostňování barev je výsledkem přírodního výběru. „Zatímco muži mají raději modré odstíny, ženy mohla evoluce vyšlechtit tak, aby preferovaly červenější barvy. Zralé ovoce je načervenalé, zdravé tváře jsou červené,“ uvádí Hurlbertová a dodává, že muži mají také obecně červenější tváře než ženy. „Kultura pak mohla původní přírodní zálibu rozvíjet,“ tvrdí britská badatelka.
Pokusu, který přinesl tyto závěry, se zúčastnilo celkem 208 mladých mužů a žen. Vzatemnělé místnosti jim vědci na monitoru počítače ukazovali dvojice barevných trojúhelníků. Celkem měli k dispozici jeden tisíc těchto geometrických útvarů. Dobrovolníci měli co nejrychleji kliknutím myši vybrat trojúhelník, který se jim více líbí.
Aby badatelé ověřili, že výběr barev je více výsledkem biologie než kultury, zařadili do experimentálního souboru nejen Brity, ale i skupinu Číňanů. Výsledky u obou etnik se nelišily. Zatímco univerzálně nejoblíbenější barva byla modrá, ve spektru od červené přes zelenou, žlutou až po modrou dávaly ženy přednost červené. „Výsledky lehce posunují ženské barevné preference od modré směrem k červené, což znamená růžovou,“ prohlásila Hurlbertová.
Dodala, že o důvodech obliby modré barvy lze jen spekulovat: „Já osobně jsem pro evoluční vysvětlení. Vrátíme-li se k ,savanovým‘ časům, bylo by přirozeným vysvětlením, že modrá barva oblohy znamená krásné počasí nebo zdroj čisté vody.“
