Klaus si dlouhodobě stěžuje na to, že počet profesorů příliš roste. I při jmenování zopakoval, že systém udílení titulu je třeba změnit. Náměstek ministra školství a bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm na ceremoniálu uvedl, že o změně kritérií pro profesuru uvažuje i ministerstvo.
ČTĚTE TAKÉ O PREZIDENTOVÝCH NAROZENINÁCH |
Podle Wilhelma je přístup každé školy k udílení titulu jiný. Dohodnout společná kritéria pro všechny obory je podle něj velmi složité, nebo dokonce nemožné i v rámci jedné školy. Diskuse se proto nyní vede o tom, jak kritéria pro získání titulu profesor nastavit, řekl. Klaus zastává názor, že s titulem profesor by se mělo spíše šetřit.
Naposled o tom hovořil s rektory koncem května, když je pozval na oběd do Lán. S akademiky se shodl, že je třeba svázat profesorské tituly s konkrétními funkčními místy na školách.
Chystaná vysokoškolská reforma už počítá s tím, že tituly profesor a docent by neměly mít celostátní působnost, ale vztahovaly by se jen k univerzitě, která je udělila. Shoda podle rektora Masarykovy univerzity a předsedy České konference rektorů Petra Fialy panovala v Lánech i kolem připravované změny akreditací, nově by neměly být udělovány pro jednotlivé obory, ale rovnou vysokým školám.
Tituly napříč obory
Dekret profesora mají ode dneška akademici z vysokých škol napříč obory. Získalo jej 69 docentů a 11 docentek. Mezi nově jmenovanými profesory je například i divadelní teoretik Vladimír Just z Karlovy univerzity v Praze, historik Petr Charvát ze stejné univerzity a ekonomka Vysoké školy ekonomické v Praze Jaroslava Durčáková. Pro obor dějiny anglické a americké literatury získali titul na návrh vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci Marcel Arbeit a Michal Peprník.
O profesuru se může ucházet člověk, který už má docentský titul a prokáže odpovídající kvalifikaci. Po posouzení těchto požadavků jej pětičlenná odborná komise dále navrhuje vědecké radě univerzity. V uměleckých oborech může vědecká rada uchazeči prominout požadavek vysokoškolského vzdělání.