Prohlížeč Opera slaví patnácté narozeniny. Co bude dál?

Na jaře 1994 se většina lidí, kteří měli to štěstí, že měli přístup k internetu, připojovali prostřednictvím modemů. Nejen že to bylo spojení velmi nestabilní, ale také pomalé, a to i přesto, že se v té době začali prosazovat složitě strukturované stránky s množstvím obrázků. Inženýři Jon Stephenson von Tetzchner a Geir Ivarsøy z norské firmy Televerket (dnes Telenor) začali přemýšlet: pokud nemůžeme odstranit závislost na rychlosti připojení, pak zkusme alespoň minimalizovat čas, který prohlížeč potřebuje k vykreslení stránky. Výsledkem jejich snažení byla pak první verze prohlížeče Opera a o rok později založení softwarové firmy Opera Software.

Ten v pozadí
Opera se nikdy nestala miláčkem davů. I aktuální čísla mluví za vše: globální podíl tohoto prohlížeče je 0,7 %, což ho řadí na poslední místo i za nedávno vzniklý Google Chrome. O něco lepší je situace v Evropě, kde se odhaduje, že Operu používá asi 7 % internetových surfařů.

Za tento neutěšený stav si do jité míry může firma sama. Po dlouhá léta byla totiž Opera nabízena jako adware – tedy zdarma, ale při surfování jste museli překousnou reklamní pruh s bannery v záhlaví. Ten šlo odstranit zakoupením plné verze. Tento obchodní model fungoval až do začátku tisíciletí, kdy se s příchodem Firefoxu mnoho uživatelů přiklonilo k této variantě.

I přes svůj mizivý podíl je však Opera a zvláště pak její nové verze ostře sledovaným softwarem. Už mnohokrát během své existence přišla s vylepšeními, které se později staly standardem pro všechny browsery a bez nichž už dnes život nedovedeme ani představit. Mezi nejvýznamnější patří zcela jistě navigace pomocí panelů: každou novou webovou stránku není nutné otevírat v novém okně prohlížeče, ale pouze v novém panelu (záložce). Stejně tak ovládání pomocí gest myši je velice návykové a kdo si jej jednou vyzkoušel, jen těžko se vrací ke klasickým způsobům.

Dnes se však na místo inovátora tlačí Google se svým Chrome, Firefox se rovněž snaží přinášet nová a nová vylepšení, stejně tak jako Microsoft, který se po dlouhých letech stagnace začal naplno věnovat vývoji a vylepšování svého Exploreru.

O Opeře je tak v poslední době slyšet spíše z tiskových prohlášení, která po Evropské unii požadují regulaci trhu s prohlížeči. Poslední z takovýchto návrhů vyzníval v tom smyslu, že pokud bude Microsoft k Windows i nadále přidávat Explorer, pak by měl povinně integrovat i prohlížeče třetích stran, tedy i Operu. Tomuto návrhu se však nedává sebemenší šance na úspěch.

Úspěšná mobilní verze
Zatímco v desktopovém prostředí patří Opera k minoritním prohlížečům, v oblasti mobilních telefonů zaznamenala neobvyklý úspěch a i zde nastavuje standardy. Na počátku byla rovněž snaha zrychlit načítání webových stránek do mobilních telefonů, bylo však potřeba řešit i další problémy: jak dostat složitě strukturovanou stránku na malý displej telefonu a jak udržet náklady na připojení ve snesitelných mezích?

Vše vyřešilo zavedení prostředníka: data se do mobilu nenačítají přímo, ale přes server, který zjednoduší formátování a odstraní přebytečná data. Opeře Mini také pomohli sami operátoři, kteří začali nabízet cenově zvýhodněné nabídky pro přístup na internet prostřednictvím tohoto prohlížeče. Ten tak i v současnosti zažívá prudký vzestup popularity – např. meziroční nárůst mezi březnem 2008 a 2009 činil 157 %.