Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX úspěšně vynesla na orbitu 58 satelitů Starlink |
Nosná raketa H-IIA se vydala na cestu do kosmu v pondělí těsně před 7 hodinou místního času (v neděli před půlnocí SELČ). Původně byl start plánován na 14. července, ale kvůli nepříznivému počasí byl už dvakrát odložen.
Mars nyní zkoumá celkem osm aktivních misí, některé prostřednictvím družic obíhajících kolem planety, jiné přímo na jejím povrchu. Úkolem sondy Amal o hmotnosti 1,5 tuny, na jejíž přípravu Spojené arabské emiráty vynaložily asi 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy korun), bude z oběžné dráhy zkoumat atmosféru Marsu a monitorovat klimatické změny. Mise má poprvé v dějinách zachytit atmosféru v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů.
K Marsu se v nejbližší době chystají vypravit své aparáty i Spojené státy a Čína. Obě velmoci chtějí na rudé planetě přistát. Čínská raketa Dlouhý pochod 5, která vynese k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem, odstartuje z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan koncem července nebo začátkem srpna, uvedla minulý týden čínská státní média. Jako nejpravděpodobnější den startu zmiňují 23. červenec.
Spojené státy hodlají svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost) vyslat na Mars mezi 30. červencem a 15. srpnem. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu. Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval.
