Ústav makromolekulární chemie se za tu dobu stal v oblasti polymerní chemie významnou a ve světě respektovanou vědeckou institucí a výzkum se posunul od studia jednoduchých makromolekul k vývoji polymerů na míru, které vynikají svými unikátními vlastnostmi.
Vědci chtějí významně zrychlit vyšetření magnetickou rezonancí |
Přírodní makromolekuly, například proteiny a nukleové kyseliny, sice tvoří podstatu života, ale bez vývoje syntetických makromolekul by náš život nebyl tak bezpečný ani pohodlný. Již od založení Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH) profesorem Otto Wichterlem se s makromolekulami neboli polymery počítalo jako s látkami, kterými lze napravovat nedostatky lidského těla, například v podobě hydrogelových kontaktních čoček.
„Velkou předností našeho ústavu je šířka záběru, díky které i po šedesáti letech pokrýváme celou makromolekulární vědu od chemie přes fyzikální chemii až po fyziku polymerů a jejich aplikace v praxi v technických a biolékařských aplikacích,“ říká ředitel ÚMCH Jiří Kotek.
Ústav makromolekulární chemie byl založen v roce 1959. V té době však byli jeho výzkumníci ještě rozptýleni v laboratořích po celé Praze. Budova, ve které ústav dodnes sídlí, byla postavena až v letech 1960–1964 podle projektu Karla Pragera. Její architekturu významně ovlivnil i první ředitel ústavu, profesor Otto Wichterle. Dnes se tu studiu přípravy, struktur a vlastností polymerů věnují badatelé celkem ve 20 odděleních. Někteří z nich zároveň působí také v BIOCEVu, Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy. |
Hydrogel
K prvním světovým úspěchům Ústavu makromolekulární chemie patřil vývoj hydrogelů, které byly základem vynálezu měkkých kontaktních čoček zakladatele ústavu profesora Otto Wichterleho. Hydrogely jsou i dnes nadále využívány například v nitroočních čočkách, urologických implantátech nebo v chemicky modifikovaných formách včetně léčivého přípravku pro snadnější hojení ran s obchodním názvem Hemagel. V současnosti se polymerní soustavy používají také ve vývoji nosičů terapeutických či diagnostických látek či podporují růst poškozených tkání.
„Navrhujeme také unikátní strukturované látky s katalytickými vlastnostmi pro selektivní chemické procesy, které jsou využívány například při produkci zelené energie. V oblasti výzkumu pokrýváme i studium možností využití elektronových a optických vlastností konjugovaných polymerů. Tento perspektivní výzkum využívá výhodných vlastností některých makromolekul, kterých lze využít při výrobě ohebných fotovodičů, displejů nebo při konstrukcích organických transistorů,“ vyjmenovává Jiří Kotek, v jakých oblastech nachází uplatnění studium a vývoj syntetických polymerů.
Badatelé z celého světa
Začít kariéru ve výzkumu polymerů jezdí do Prahy již tradičně řada mladých badatelů ze zahraničí, pro které ústav pod záštitou UNESCO a Mezinárodní unie pro čistou a užitnou chemii (IUPAC) pořádá letos již 25. ročník mezinárodního postgraduálního kurzu polymerních věd.
