Výzkum se uskutečnil v letech 2018 a 2019 na dvanácti lokalitách. Cílem bylo najít původní populace pstruhů. Vědci ryby odlovili a odebrali jim genetické vzorky, které následně podrobili molekulární analýze.
Před 40 miliony let žily v Antarktidě žáby. Vědci objevili zkameněliny |
„Zjistili jsme, že pouze čtyři z dvanácti populací pstruhů mezi sebou vykazují genetickou odlišnost,“ uvedl Pavel Jurajda, vedoucí pracoviště ekologie ryb. Původní druhy se vyskytovaly ve vyšších nadmořských výškách, méně ovlivněných člověkem. Podle vědců je nutné tato místa chránit. Konkrétně podle Jurajdy jde o Klínový potok, Jizerku, Úpu v Obřím dole a Jelení potok.
Pstruh obecný potoční patří mezi nejvyhledávanější druhy u sportovních rybářů. Ve snaze o vyšší úlovek jsou do volných vod doplňkově vysazováni pstruzi z líhní. Řada populací je tak namíchaná, což má dopad na výskyt původních divokých pstruhů. Jurajda řekl, že do míst, kde byly prokázány divoké populace, by se pstruzi neměli dosazovat.
„Ve většině České republiky je to jedno, tam už jsou pstruzi namíchání. Ale v oblastech s původními druhy by se pstruzi jednak neměli uměle dosazovat a neměly by se tam dělat například ani rybí přechody,“ řekl. Dodal, že tyto populace jsou samoudržitelné a jejich genetický materiál velmi cenný.
„Aktivity spojené s vysazováním nových násad a volba zdrojové populace by měly být důkladně promyšleny a aplikovány pouze v případech, kdyby došlo k silnému poklesu početnosti divoké populace“, řekl Jurajda. Podle něj už je v Česku také jen pár lokalit, kde se vysazují ryby pocházející z daného místa. „Možná v Beskydech či v Jeseníkách je pár takových lokalit, kde jedou jen jednu linii,“ dodal.
Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV na výzkumu spolupracovali s Českým rybářským svazem a Správou Krkonošského národního parku.
