Odborníci výsledek založili na srovnání 550 jedinců náležejících ke 48 druhům. Výzkumu vedeného americkým profesorem Timothy Mousseauem se zúčastnili znalci z Norska a Francie.
Profesor Anders Moller z univerzity v Paříži loni zveřejnil zatím největší výzkum o stavu divokých zvířat v Černobylu a došel v něm k závěru, že v okolí místa havárie ubývá druhů savců i hmyzu.
Studie se zaměřila na ptáky
Odchytávali je v osmi zalesněných oblastech u Černobylu, v nichž byl už předtím zjištěn úbytek větších zvířat i bezobratlých druhů.
Při porovnání tělesných parametrů s ptáky z jiných krajů se ukázalo, že černobylští opeřenci mají mozek o pět procent menší. Je známo, že je-li to nezbytné k přežití, některé orgány se u ptáků vystavených stresu zmenšují.
Například u migrujících druhů se zmenšily ty z orgánů, které odebírají při letu mnoho energie. Mozek je ale i v takových situacích ušetřen. Jeho zmenšení v případě černobylských ptáků je připisováno vystavení radiaci u předků nynějších jedinců.
Čtěte také |
Přesný mechanismus jevu není jasný. Ví se, že vysoká radiace u zvířat vyvolá oxidační stres a že organismus jej vyvažuje využitím tělesných antioxidantů. Pak ale zvířata čelí další radiaci už silně oslabená, a to právě může přispět ke zmenšování mozku. Anebo může radiace vyvolat chybu při vývoji mozku, jenomže pak by bylo na ptačích tělech asi redukovaných orgánů víc než jen mozek.
Jednodušším vysvětlením je, že se ptáci vyvíjejí hůř prostě proto, že kolem Černobylu nemají k dispozici rozmanitý hmyz. Ve vědeckém světě se však zatím neví o žádném jiném druhu, u nějž by se zmenšil mozek z nedostatku potravy.
Čtvrtý reaktor černobylské jaderné elektrárny vybuchl 26. dubna 1986. Byla to největší havárie v dějinách jaderné energetiky a stopy radioaktivního zamoření jsou patrny v téměř všech zemích severní polokoule.
