Jedinou otázku je cena, řekl a dodal, že NASA vynakládá měsíčně 200 milionů dolarů, tedy 2,4 miliardy ročně na údržbu tří raketoplánu v operačním stavu, ať létají nebo ne.
"Myslím, že hlavní otázkou, na kterou musí NASA a země odpovědět, je cena," řekl na tiskové konferenci o příštím letu raketoplánu Discovery na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), který se má uskutečnit 5. dubna. Po 29 letech služby zůstávají už je tři lety. První raketoplán startoval v dubnu 1981.
Americký prezident Barack Obama v návrhu rozpočtu na rok 2011 potvrdil, že lety raketoplánů skončí 30.září, což bude i konec fiskálního roku. Oznámil v něm také zrušení programu Constellation, který v roce 2004 vyhlásil jeho předchůdce George W.Bush a který měl vrátit astronauty na Měsíc do roku 2020.
Někteří členové amerického Kongresu se vyjádřili pro to, aby raketoplány byly udržovány v aktivitě déle, aby se tak zkrátilo období, během něhož budou USA závislé výhradně na ruských kosmických lodích Sojuz, kterými se nyní jejich kosmonauti dopravují na ISS.
Nová raketa bude nejdříve v roce 2015
Nová americká raketa schopná dopravit astronauty na ISS se očekává nejdříve v roce 2015. Toto datum je ale nejisté poté, co se upustilo od projektu nosné rakety Ares 1 z programu Constellation.
Prezident Obama hodlá podpořit soukromý sektor ve vývoji nosné rakety schopné vynést astronauty na oběžnou dráhu za co nejnižší cenu. Texaská republikánská senátorka Kay Bailey Hutchisonová předložila minulý týden návrh zákona předpokládající prodloužení letů raketoplánů.
