Náš pohled na svět záleží na tom, na jakou stranu se díváme. Tento rozdíl není způsoben různou „kvalitou“ toho kterého oka. Do hry totiž vchází především to, která část mozku vjem zpracovává.
Levá i pravá polovina mozku jsou totiž částečně specializované. Zatímco pravá hemisféra zajišťuje například prostorovou představivost a je podle některých výzkumů rozhodující při vnímání uměleckých děl, levé hemisféře se přisuzuje zodpovědnost za analytické myšlení a provádění matematických operací. V této části se nachází i centrum řeči. Levá hemisféra zpracovává signály z levé části sítnice. Putují k ní přitom impulsy z obou očí.
Jazyk jako pomůcka, nebo překážka?
Vědci vedení Richardem Ivrym z univerzity v Berkeley proto vyslovili hypotézu, že při vnímání barev v levé části zorného pole by mělo hrát výraznější roli řečové centrum mozku. A naopak, předměty napravo aktivují pravou hemisféru mozku, takže by vliv jazyka měl být zanedbatelný.
K ověření této myšlenky posloužila série testů. Účastníci pokusu dostali za úkol sledovat obrázky, na nichž byly zelené čtverce sestaveny do kruhu (viz grafika). Výzkumníci měřili, za jak dlouhou dobu dokázali dobrovolníci rozpoznat jeden odlišný čtverec. Objekt se lišil buď jen odstínem, nebo i barvou - místo zelené se zobrazila modrá.
Pokud byl odlišný čtverec umístěn na levé straně testovacího obrazce, byla doba potřebná na rozpoznání modré nebo jiného odstínu zelené stejná. Jiné to bylo v případě, kdy se změněný objekt objevil vpravo. Potom testovaným osobám trvalo déle, než zaregistrovaly jiný odstín. Změna barvy byla zaevidována rychleji.
Podle výzkumníků z Berkeley je za tento jev zodpovědná řeč. Protože pro zelenou a modrou existují jasná a rozdílná pojmenování, může řečovým centrem vybavená levá hemisféra změnu postřehnout rychleji. V případě, kdy se liší pouze odstín a mozek nemá pomůcku v podobě jasně definovaných termínů, tento efekt nenastane. O výzkumu vědci informovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Levá hemisféra na maximum!
Tým Richarda Ivryho výsledky ověřoval ještě v dalších testech. Při nich se zkoumané osoby kromě sledování změn na obrazcích měly snažit zapamatovat ještě řadu slov. Tím zaměstnaly levou část mozku. Měření prokázalo, že bez pomoci z řečového centra se rozdíly mezi vnímáním levé a pravé strany vytratily. „To ukazuje, že je pozorovaný jev skutečně způsoben řečí,“ říká Michael Corballis z univerzity v novozélandském Aucklandu.
Myšlenka, že jazyk ovlivňuje proces poznávání, není nová. Poprvé s ní přišel ve třicátých letech dvacátého století americký lingvista Benjamin Lee Whorf. Kontroverzní teorii potvrzovala pozorování některých přírodních národů. Ukázalo se například, že lidé z kmenů, které nemají slova pro čísla, také neumějí počítat. Výzkum amerických badatelů přináší další přesvědčivé argumenty.
Nyní se úsilí vědců zaměřilo na zkoumání vnímání běžných objektů namísto barev, píše časopis Nature. První výsledky ukazují, že to, jak lidé vidí předměty, skutečně závisí i na tom, jaké slovo pro ně používají a v jaké části zorného pole se nacházejí.
Levá i pravá polovina mozku jsou totiž částečně specializované. Zatímco pravá hemisféra zajišťuje například prostorovou představivost a je podle některých výzkumů rozhodující při vnímání uměleckých děl, levé hemisféře se přisuzuje zodpovědnost za analytické myšlení a provádění matematických operací. V této části se nachází i centrum řeči. Levá hemisféra zpracovává signály z levé části sítnice. Putují k ní přitom impulsy z obou očí.
Jazyk jako pomůcka, nebo překážka?
Vědci vedení Richardem Ivrym z univerzity v Berkeley proto vyslovili hypotézu, že při vnímání barev v levé části zorného pole by mělo hrát výraznější roli řečové centrum mozku. A naopak, předměty napravo aktivují pravou hemisféru mozku, takže by vliv jazyka měl být zanedbatelný.
K ověření této myšlenky posloužila série testů. Účastníci pokusu dostali za úkol sledovat obrázky, na nichž byly zelené čtverce sestaveny do kruhu (viz grafika). Výzkumníci měřili, za jak dlouhou dobu dokázali dobrovolníci rozpoznat jeden odlišný čtverec. Objekt se lišil buď jen odstínem, nebo i barvou - místo zelené se zobrazila modrá.
Pokud byl odlišný čtverec umístěn na levé straně testovacího obrazce, byla doba potřebná na rozpoznání modré nebo jiného odstínu zelené stejná. Jiné to bylo v případě, kdy se změněný objekt objevil vpravo. Potom testovaným osobám trvalo déle, než zaregistrovaly jiný odstín. Změna barvy byla zaevidována rychleji.
Podle výzkumníků z Berkeley je za tento jev zodpovědná řeč. Protože pro zelenou a modrou existují jasná a rozdílná pojmenování, může řečovým centrem vybavená levá hemisféra změnu postřehnout rychleji. V případě, kdy se liší pouze odstín a mozek nemá pomůcku v podobě jasně definovaných termínů, tento efekt nenastane. O výzkumu vědci informovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Levá hemisféra na maximum!
Tým Richarda Ivryho výsledky ověřoval ještě v dalších testech. Při nich se zkoumané osoby kromě sledování změn na obrazcích měly snažit zapamatovat ještě řadu slov. Tím zaměstnaly levou část mozku. Měření prokázalo, že bez pomoci z řečového centra se rozdíly mezi vnímáním levé a pravé strany vytratily. „To ukazuje, že je pozorovaný jev skutečně způsoben řečí,“ říká Michael Corballis z univerzity v novozélandském Aucklandu.
Myšlenka, že jazyk ovlivňuje proces poznávání, není nová. Poprvé s ní přišel ve třicátých letech dvacátého století americký lingvista Benjamin Lee Whorf. Kontroverzní teorii potvrzovala pozorování některých přírodních národů. Ukázalo se například, že lidé z kmenů, které nemají slova pro čísla, také neumějí počítat. Výzkum amerických badatelů přináší další přesvědčivé argumenty.
Nyní se úsilí vědců zaměřilo na zkoumání vnímání běžných objektů namísto barev, píše časopis Nature. První výsledky ukazují, že to, jak lidé vidí předměty, skutečně závisí i na tom, jaké slovo pro ně používají a v jaké části zorného pole se nacházejí.
