Pátek 30. července 2021, svátek má Bořivoj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Geneticky modifikované plodiny mají v oblibě rozvojové země

Věda

  7:00
PRAHA - Rozvojové země loni poprvé v historii pěstovaly geneticky modifikované plodiny na větší výměře než vyspělý svět. Globální rozloha půdy, na níž se tyto plodiny v roce 2012 pěstovaly, se rozrostla o šest procent na nový rekord 170,3 milionu hektarů. Uvedla to výroční zpráva organizace ISAAA, která sleduje a podporuje využívání biotechnologií v zemědělství.

Češi si oblíbili českou zeleninu, ovoce a produkty. foto: Shutterstock

Za 17 let komerčního pěstování geneticky modifikovaných plodin se obhospodařovaná plocha zvýšila stonásobně z 1,7 milionu v roce 1996. "Biotechnologické plodiny jsou nejrychleji zaváděnou plodinovou technologií v moderní historii," uvedl zakladatel a předseda ISAAA Clive James ve výroční zprávě organizace.

Výhody geneticky upravených plodin

James také připomněl, že skeptici a odpůrci takto upravených potravin kdysi považovali nástup biotechnologií v rozvojových zemích za nemožný a tvrdili, že jsou určeny jen pro vyspělé země. Rozvojové země přitom loni rozšířily plochu pro pěstování těchto plodin o 11 procent a na globálním celku se podílely 52 procenty. V průmyslových zemích se tato rozloha zvýšila o tři procenta.

Geneticky modifikované plodiny loni pěstovalo rekordních 17,3 milionu zemědělců, což bylo asi o 600 tisíc více než v roce 2011. Přes 90 procent z nich byli malí farmáři z rozvojového světa. Zpráva vysvětluje rychlé zavádění těchto plodin v rozvojovém světě rostoucím povědomím o jejich výhodách. Ty podle zprávy spočívají nejen ve zvýšených výnosech, ale i v úspoře energie, práce lidí i strojů, v nižší spotřebě pesticidů, vyšší kvalitě produkce a možnosti více sklizní ročně.

ČTĚTE TAKÉ

ISAA vypočítala, že geneticky upravené plodiny, které takzvaní zelení aktivisté odmítají jako rizikové pro životní prostředí, za 15 let do roku 2011 ušetřily 473 tisíc tun pesticidů. K ochraně biodiverzity přispěly ušetřením 108,7 milionu hektarů půdy a jen v roce 2011 se zasloužily o snížení emisí oxidu uhličitého o 23 milionů tun, což představuje roční emise více než deseti milionů automobilů.

Geneticky modifikované brambory

Nové plodiny rovněž zmírnily chudobu více než 15 milionů malých farmářů, což spolu s jejich rodinami odpovídá asi 50 milionů lidem. "Biotechnologické plodiny zajišťují podstatné a udržitelné sociálně-ekonomické a ekologické přínosy," uvedl James.

Zdaleka na největší ploše se nadále pěstují biotechnologické plodiny ve Spojených státech, kde pro ně loni bylo vyčleněno 69,5 milionu hektarů. K USA se rychle blíží Brazílie, kde se rozloha půdy pro tyto plodiny zvýšila o 21 procent na 36,6 milionu hektarů.

K TÉMATU

Geneticky upravené plodiny se loni pěstovaly v osmi průmyslových a 20 rozvojových zemích. Těchto 28 zemí se přitom na světové populaci podílí asi 60 procenty. Rozvojovému světu v tomto ohledu vedle Brazílie dominují Čína, Indie, Argentina a Jihoafrická republika, které se na globální rozloze půdy pro GMO loni podílely 46 procenty.

Pět zemí Evropské unie včetně Česka a Slovenska pěstovalo loni Bt kukuřici odolnou proti zavíječi, což je jediná takto upravená plodina, která se zde pěstuje, na rekordní rozloze 129 071 hektarů. To bylo o 13 procent více než v roce 2011.

Brambory

V České republice plochy s Bt kukuřicí loni meziročně klesly o 40 procent na 3050 hektarů, což byla třetí nejnižší výměra od roku 2005, kdy se plodina v Česku začala pěstovat. V roce 2010 začal v Česku a v několika dalších zemích unie německý koncern BASF pěstovat geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora. O rok později BASF pěstování přerušil kvůli nedostatku sadby. Začátkem loňského března firma uvedla, že kvůli odmítavému postoji EU přesunula své aktivity v oblasti geneticky upravovaných plodin do Severní a Jižní Ameriky.

Značná část evropských spotřebitelů odmítá biotechnologie pod vlivem kampaní zelených organizací a zastánců biopotravin, kteří označují tuto technologii za nebezpečnou lidskému zdraví a přírodě. Dlouhodobé výzkumy po celém světě ale taková rizika neprokázaly; výsledky ojedinělých dílčích studií naznačující negativní efekty následná ověřování zpravidla nepotvrzují či vyvracejí.

Autoři: ,