Za 17 let komerčního pěstování geneticky modifikovaných plodin se obhospodařovaná plocha zvýšila stonásobně z 1,7 milionu v roce 1996. "Biotechnologické plodiny jsou nejrychleji zaváděnou plodinovou technologií v moderní historii," uvedl zakladatel a předseda ISAAA Clive James ve výroční zprávě organizace.
Výhody geneticky upravených plodin
James také připomněl, že skeptici a odpůrci takto upravených potravin kdysi považovali nástup biotechnologií v rozvojových zemích za nemožný a tvrdili, že jsou určeny jen pro vyspělé země. Rozvojové země přitom loni rozšířily plochu pro pěstování těchto plodin o 11 procent a na globálním celku se podílely 52 procenty. V průmyslových zemích se tato rozloha zvýšila o tři procenta.
Geneticky modifikované plodiny loni pěstovalo rekordních 17,3 milionu zemědělců, což bylo asi o 600 tisíc více než v roce 2011. Přes 90 procent z nich byli malí farmáři z rozvojového světa. Zpráva vysvětluje rychlé zavádění těchto plodin v rozvojovém světě rostoucím povědomím o jejich výhodách. Ty podle zprávy spočívají nejen ve zvýšených výnosech, ale i v úspoře energie, práce lidí i strojů, v nižší spotřebě pesticidů, vyšší kvalitě produkce a možnosti více sklizní ročně.
ČTĚTE TAKÉ |
ISAA vypočítala, že geneticky upravené plodiny, které takzvaní zelení aktivisté odmítají jako rizikové pro životní prostředí, za 15 let do roku 2011 ušetřily 473 tisíc tun pesticidů. K ochraně biodiverzity přispěly ušetřením 108,7 milionu hektarů půdy a jen v roce 2011 se zasloužily o snížení emisí oxidu uhličitého o 23 milionů tun, což představuje roční emise více než deseti milionů automobilů.
Geneticky modifikované brambory
Nové plodiny rovněž zmírnily chudobu více než 15 milionů malých farmářů, což spolu s jejich rodinami odpovídá asi 50 milionů lidem. "Biotechnologické plodiny zajišťují podstatné a udržitelné sociálně-ekonomické a ekologické přínosy," uvedl James.
Zdaleka na největší ploše se nadále pěstují biotechnologické plodiny ve Spojených státech, kde pro ně loni bylo vyčleněno 69,5 milionu hektarů. K USA se rychle blíží Brazílie, kde se rozloha půdy pro tyto plodiny zvýšila o 21 procent na 36,6 milionu hektarů.
K TÉMATU |
Geneticky upravené plodiny se loni pěstovaly v osmi průmyslových a 20 rozvojových zemích. Těchto 28 zemí se přitom na světové populaci podílí asi 60 procenty. Rozvojovému světu v tomto ohledu vedle Brazílie dominují Čína, Indie, Argentina a Jihoafrická republika, které se na globální rozloze půdy pro GMO loni podílely 46 procenty.
Pět zemí Evropské unie včetně Česka a Slovenska pěstovalo loni Bt kukuřici odolnou proti zavíječi, což je jediná takto upravená plodina, která se zde pěstuje, na rekordní rozloze 129 071 hektarů. To bylo o 13 procent více než v roce 2011.
V České republice plochy s Bt kukuřicí loni meziročně klesly o 40 procent na 3050 hektarů, což byla třetí nejnižší výměra od roku 2005, kdy se plodina v Česku začala pěstovat. V roce 2010 začal v Česku a v několika dalších zemích unie německý koncern BASF pěstovat geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora. O rok později BASF pěstování přerušil kvůli nedostatku sadby. Začátkem loňského března firma uvedla, že kvůli odmítavému postoji EU přesunula své aktivity v oblasti geneticky upravovaných plodin do Severní a Jižní Ameriky.
Značná část evropských spotřebitelů odmítá biotechnologie pod vlivem kampaní zelených organizací a zastánců biopotravin, kteří označují tuto technologii za nebezpečnou lidskému zdraví a přírodě. Dlouhodobé výzkumy po celém světě ale taková rizika neprokázaly; výsledky ojedinělých dílčích studií naznačující negativní efekty následná ověřování zpravidla nepotvrzují či vyvracejí.
