„Na poloostrově Kola, kde se nalézá naše zkušební polární stanice, se nyní uskutečňují experimenty s pěstováním dýní, melounů a dalších tykvovitých rostlin. Letos vyzkoušíme odrůdy, vyšlechtěné v Krasnojarském kraji pro pěstování v arktických podmínkách. Jsou to zvláštní odrůdy, které se odlišují raností a kompaktním růstem,“ vysvětlila Chlestkinová. „Polární“ dýně a melouny se mají pěstovat v nevytápěných sklenících.
Do experimentu se podle ní zapojí i školáci, kteří vědcům pomohou se srovnáváním genomu vyšlechtěných a obyčejných druhů.
Vedoucí polární stanice Irina Michajlovová uvedla, že výzkumníkům se už podařilo k pěstování v arktických podmínkách přizpůsobit padesátku odrůd, včetně brambor, jablek, ovsa, žita nebo rybízu. Ve sklenících se pěstují okurky, rajčata, tykvičky, papriky, saláty či řepa. Pěstování v Arktidě má ale svá specifika - třeba u jabloní se podařilo zatím vypěstovat jen dekorativní druh s jablky o velikosti bobule.
Vědci v Antarktidě zažili extrémně vysoké teploty i silnou vánici |
Polární stanici založil biolog Vavilov v roce 1923 a tamní vědci fakticky začali na poloostrově se zemědělstvím. Sám Vavilov jako propagátor genetiky a odpůrce Stalinova oblíbence Trofima Lysenka byl v srpnu 1940 zatčen a odsouzen k trestu smrti. Trest mu posléze zmírnili na 20 let ve vězeňském táboře (gulagu). V roce 1943 zemřel vyčerpáním v saratovské věznici, podle některých zdrojů zahynul hlady.
