Falcon, který má díky nízké ceně přinést revoluci do kosmické dopravy, se totiž zdál až příliš levnou náhražkou. Během prvního letu v březnu 2006 první falcon shořel. Důvodem byla únava materiálu z prodlouženého stání na rampě.
O opravu pošramocené reputace se měl falcon pokusit původně už 19. března, ale start byl několikrát odložen. Jednou došlo k softwarové chybě ve chvíli, kdy motory už byly zažehnuté a do startu zbývalo několik sekund. Příčinou dalšího odkladu byl návrat jiné rakety do stejné oblasti atmosféry.
Vše klaplo včera ve 2.10 středoevropského času. Falcon 1 úspěšně odstartoval z amerického ostrova Omelek v Tichém oceánu. Let probíhal z počátku úspěšně. První nosný stupeň se úspěšně oddělil a druhý zažehnul.
Po pěti minutách letu ovšem raketa začala rotovat. Následkem toho se vypnuly motory a raketa spadla do atmosféry. K odstavení motorů patrně došlo z rozhodnutí počítačů na palubě rakety. Dosažená výška byla asi 300 kilometrů. A to stačilo: „Slavíme šampaňským,“ řekl serveru Space.com viceprezident firmy Gwynne Shotwell. „Falcon 1 se zcela jasně dostal do kosmu,“ dodal. Za hranici kosmu se uznává výška 100 km.
SpaceX alespoň ve svých veřejných prohlášeních vyjadřuje přesvědčení, že problémy napraví. Elon Musk dal průchod svému optimismu: „Většina možných příčin je snadno odstranitelná.“ Pravděpodobně byl na vině únik helia nebo porucha rotačních motorů.
A tak, přestože včerejší zkušební let (bez nákladu) skončil pádem do atmosféry, příště se falcon do kosmu vydá už se satelitem: „Domníváme se, že pro další zkušební lety už není důvod,“ řekl Musk.
Výše a levněji!
Zatím se jeho cena pohybuje okolo 6,7 milionu dolarů. Jediným konkurentem v této cenové kategorii je zatím jenom ruská raketa Dněpr, která však nevyniká spolehlivostí. Cena falconu by měla ještě klesnout. První stupeň rakety by měl sloužit pro několik startů, až firma získá více zkušeností. Žádný jiný nosič ovšem s tímto systémem zatím neuspěl.
I když je falcon první orbitálním nosičem vyvinutým za soukromé peníze, velké naděje do něj vkládají i státní organizace. Vývoj Falconu 1 podporuje vojenská organizace pro pokročilé projekty DARPA a výhledově v něj doufá i NASA.
Pro tu je však Falcon 1 příliš slabý. NASA musí v dohledné době odstavit raketoplány, a tak hledá raketu schopnou dopravovat zásoby na ISS. Tou by mohl být v budoucnu Falcon 9. Tento větší nosič by měl využívat motory svého předchůdce, ale spřažené dohromady, aby poskytovaly větší výkon. To přináší řadu problémů, které SpaceX musí i přes jistý pokrok ještě dořešit, jak dokázal včerejší „úspěch“.
