O jeho zadržení a obvinění informovala i mainstreamová média a nelze se zbavit dojmu, že se jednalo o kampaň organizací dbajících o autorská práva, které Josefa Šubra použily jako odstrašující případ. Přesně tak totiž vypadalo jejich chrastění zbraněmi slibující až pětiletý trest a pokutu pět miliónů korun.
Hlavní argument proti němu vznesla Česká protipirátská unie, která dokládala vznik škody velkého rozsahu. Tzv. „kinorip“ filmu si podle ní stáhlo sto tisíc lidí, kteří by jinak za lístky utratili 10 miliónů korun. O věrohodnosti těchto čísel však lze pochybovat: dopočítat se konkrétního počtu stažených kopií prakticky nelze, protože zajímavý materiál umístěný na internet si dál žije svým vlastním životem a šíří se mnoha různými způsoby. Dále pak lze jen těžko věřit tomu, že každý, kdo si film stáhl, by na něj jinak šel do kina.
Ovšem ani to mladíka neomlouvá za to, co udělal – měl zkrátka jen tu smůlu, že se v době čím dál tím víc sílící snahy potírat pirátství stal obětním beránkem. Proto nakonec s povděkem přijal podmíněný trest a mimosoudní vyrovnání, podle nějž má zaplatit pokutu 150 000 korun a „bude složit jako odstrašující případ České protipirátské unii“.
Ale ani tato částka není pro mladého člověka bez vlastního příjmu zanedbatelná. Proto na internetu vznikla sbírka, která si dala za úkol shromáždit potřebný obnos a upozornit na možné zneužívání postavení autorských svazů a protipirátských unií.
Podle posledních informací však Josef Šubr peníze ze sbírky na radu svého advokáta odmítl, pročež byla zastavena. Lze jen spekulovat, jestli se tak stalo z obavy, že by mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty Schvalování trestného činu, anebo jestli mu přijmout takovýto dar zakazuje ona mimosoudní dohoda.
