Konference se koná jako součást oslav 20. výročí založení Českého svazu vědeckotechnických společností.
Vědci volají po ministerstvu pro vědu
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček v pozdravném projevu hovořil o koordinaci vědeckých aktivit a podpořil vznik centrálního koordinačního orgánu, po kterém volají i vědci. Tím by mělo být ministerstvo pro vědu.
Výzkum a vývoj jsou nyní v kompetenci ministerstva kultury.
Roman považuje podporu vědy a výzkumu za součást inovačního programu společnosti ČEZ. "Chceme být lídrem spolupráce s vědou ze strany průmyslu," zdůraznil.
Akademikové obvykle kritizují současnou praxi, kdy velké množství prostředků ze státního rozpočtu plyne do výrobních podniků. Imunolog Václav Hořejší na únorovém setkání kandidátů do nové vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace uvedl, že považuje za absurdní, aby stát podporoval bohaté firmy, které patří například pod ČEZ. Tuto podporu nazval tunelem na veřejné peníze.
I bývalý ředitel českého výrobce léčiv Zentiva Jan Šotola soudí, že není úlohou státu podporovat průmyslový vývoj, ale vědu spíše směřující k základním problémům bytí. Průmysl má podle něj prostředků na výzkum a vývoj dost.
Malá spolupráce mezi vysokými školami a soukromými firmami
Výdaje na výzkum a vývoj v ČR financované z podnikatelských zdrojů v roce 2008 činily v běžných cenách 28,2 miliardy korun, z toho 26,9 miliardy bylo užito opět v podnikatelském sektoru, 1,3 miliardy ve vládním sektoru.
Pouhých 57 milionů korun z podnikatelských zdrojů směřovalo k vysokým školám, což naznačuje velmi malou míru přímé spolupráce mezi soukromými firmami a vysokými školami. V tomto ukazateli je ČR na posledním místě ze všech sledovaných zemí.
Celkové výdaje podnikatelského sektoru v roce 2008 činily podle ČSÚ 33,5 miliardy korun, což kromě uvedených vlastních zdrojů zahrnovalo 4,4 miliardy korun z tuzemských veřejných zdrojů, 0,2 miliardy ze zahraničních veřejných zdrojů a 1,9 miliardy ze zahraničních soukromých zdrojů. Plných 13 procent podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj tedy bylo pokryto domácími veřejnými zdroji, což je v Evropě po Rumunsku (43 procent) a Španělsku (14 procent) nejvyšší podíl. V průměru v evropské sedmadvacítce se veřejné zdroje na podnikatelských výdajích na výzkum a vývoj podílejí jen sedmi procenty.
