130 let

Měsíc a venuše | foto: ČTK

Sláva pokřivenému pohledu

Věda
  •   13:58
PRAHA - Když je někomu 500 milionů let, nedá se říct, že by byl přímo mladý. Ale vzhledem k tomu, že jde o náš vesmír, který dnes (alespoň podle lidských fyziků) slaví 13,6 miliardy let, 500 milionů je doba dětských krůčků.

Proto se astronomové a astrofyzici snaží do těchto dob dohlédnout. Mohou (nebo také nemusí) v nich najít důkazy podporující stávající teorie o původu vesmíru. Kdo by nechtěl vědět, jak to vše začalo?

I když můžeme měřit některé jevy, jež k odborníkům mluví jasnou řečí o podmínkách v dobách blízkých velkému třesku (například takzvané zbytkové záření), neustává ani snaha nahlédnout do minulosti pomocí klasických teleskopů.
 
Zatím nejlepší výsledky v tomto oboru má od tohoto týdne patrně tým astronomů, který pracoval s havajským teleskopem Keck II. Domnívají se, že se jim podařilo zachytit světlo galaxií, které existovaly 500 milionů let po vzniku vesmíru. Předtím zachycené nejstarší „světlo“ pocházelo od objektů asi o 250 milionů let mladších.

Tým z California Institute of Technology (Caltech) pracující na Havaji neudělal v žádném případě objev náhodou. Jde o výsledek usilovné tříleté práce. Vědci omezili své pátrání na velmi malý úsek oblohy a na úzký rozsah vlnových délek, ve kterém by objekty daného stáří měly zářit.

Při svém pátrání využili badatelé i vlastností okolního vesmíru, konkrétně tzv. gravitačních čoček. To jsou velmi hmotné objekty, které ohýbají světlo. Při vhodném postavení slouží jako čočky zesilující světlo, které okolo nich přichází směrem k Zemi.

Že má tým Daniela Starka a Richarda Ellise zajímavé „obrázky“, se vědělo už přibližně rok. Mluvilo se o nich na vědeckých konferencích, zmínky se dostaly i do některých médií. Ale s podrobnostmi autoři počkali až do jejich zveřejnění v odborném časopise Astrphysical Journal. Opatrnost je nutná. Měření se pohybují na samé hranici možností a hrozí chyby.

Dalšího posunu se patrně dočkáme až s novými přístroji - vylepšeným Hubbleovým teleskopem, a především po vypuštění jeho nástupce pojmenovaného po astronomovi Jamesi Webbovi.

Autor: Matouš Lázňovský