„Jsme si poměrně jistí, že tam v dálce ještě jedna je,“ řekl pro server NY Times profesor planetární astronomie na kalifornském Technologickém institutu Michael E. Brown. To jediné, co Brownovi a jeho kolegovi profesoru Konstantinu Batyginovi schází k zápisu do vědecké historie, je zmiňované těleso s pracovním názvem Planeta Devět skutečně najít.
Starší a větší sestřenice. NASA objevila nejvhodnější ‚Zemi 2.0‘ |
Ve výzkumu publikovaném v odborném časopise The Astronomical Journal vědci existenci planety dokazují nepřímo. Své argumenty zakládají na sledování šesti malých těles ve vzdálených eliptických oběžných drahách.
Vědci zjistili, že orbity všech šesti těles leží ve stejném kvadrantu Sluneční soustavy a jsou nakloněné v téměř totožném úhlu. Šance, že tento jev vznikl náhodou, odhaduje Batygin na 1:14000. Mnohem reálnější příčinou by mohlo být právě působení gravitace neznámé deváté planety.
Z výpočtů založených na sledovaném jevu vyplývá, že objekt s takto silnou gravitací by musel být minimálně stejně velký jako Země, pravděpodobně ale i mnohem větší, a také desetkrát těžší. Jeho podobu odhadují na skalnaté jádro s hustou atmosférou.
Druhá šance přepsat mapu Sluneční soustavy
Pluto se v nejvzdálenější fázi oběhu nachází 4,6 miliard mil od Slunce. Neobjevená devátá planeta může být dvacet až sto miliard mil daleko. Jedno oběhnutí Slunce jí trvá deset až dvacet tisíc let.
„Máme poměrně jasnou představu o tom, kudy vede její oběžná dráha,“ tvrdí Brown. „Bohužel ale nevíme, kde se na ní v současnosti nachází samotná planeta,“ dodal.
Červení trpaslíci mohou být pro život zkázou. Vědci objevili extrémně silné erupce |
Alessandra Morbidelliho, astronoma působícího v observatoři na francouzském Azurovém pobřeží, dvojice amerických vědců přesvědčila. „Myslím, že hon na planetu může začít. Na správnost jejich hypotézy bych vsadil deset tisíc dolarů,“ řekl pro NY Times.
Objevem nové planety má Brown už druhou šanci přepsat mapu Sluneční soustavy. V lednu 2005 totiž právě on objevil těleso velikosti Pluta - v současnosti známé jako Eris - v takzvaném Kuiperově pásu, obrovském okruhu ledových úlomků, které se rozpínají až miliardy mil kolem Neptunu.
O rok a půl později proto Mezinárodní astronomická unie (IAU) přeřadila Pluto do kategorie „trpasličích planet“. Na to, aby zůstalo plnohodnotou planetou, bylo podle unie „nedostatečným tyranem vlastní orbity“, na jeho dráze se kvůli slabé gravitaci planetky vyskytuje příliš mnoho dalších objektů.
Astronomové jsou v úžasu. NASA zveřejnila dosud nejostřejší záběry Pluta |
Podle Morbidelliho by devátá planeta mohla být jádrem plynného obra, který se začal tvořit už v prvních letech vzniku Sluneční soustavy. Do obrovské dálky, ve které se dnes pohybuje, ji mohl vymrštit Jupiter.
Po místě, ve kterém se neznámá planeta skutečně nachází, začal Brown pátrat před rokem. Domnívá se, že ji objeví do pěti let. Díky publikované studii je podle vědce pravděpodobné, že zkamenělého obra nebude hledat sám.
