Curiosity použila vrtačku na konci robotické ruky, která vrtala do kamene v minulosti zjevně poznamenaného prouděním vody. Po několika mělkých testovacích vrtech vyvrtala v pátek sonda během asi sedmi minut díru širokou 1,6 centimetru a hlubokou 6,4 centimetru.
Nejpokročilejší planetární robot
Sonda, která je velká asi jako automobil, pracuje na Marsu od loňského srpna a na rudé planetě pátrá po stopách mikrobiálního života. I když předcházející sondy na Marsu rýpaly do kamenů a prachu, Curiosity jako první bude vyvrtaný prášek v palubní laboratoři zkoumat.
"Nejpokročilejší planetární robot, jaký byl kdy sestrojen, je nyní plně funkční analytickou laboratoří na Marsu," řekl představitel NASA John Grunsfeld. "Je to největší úspěch Curiosity od přistání loni v srpnu," dodal.
Nyní bude trvat několik dní, než sonda dopraví prášek na palubu k analýze.
Po analýze by se měla Curiosity vydat na nedalekou horu. Jízda by s přestávkami měla trvat devět měsíců. Vědci doufají, že se zde sondě podaří objevit stopy organických molekul, které jsou stavebními kameny života.
ČTĚTE TAKÉ |
I když vrty Curiosity jsou na Marsu premiérou, na jiných vesmírných tělesech se již vrtalo. Astronauti z Apolla vrtali v 70. letech do kamenů na Měsíci a dopravili vzorky na Zem. Sovětské sondy vrtaly na povrchu Měsíce a Venuše.
