V úterý pojízdná laboratoř popojela zhruba šest metrů k brázdě, která vznikla navátím písku a prachu. Sypký materiál je totiž ideální k využití odběrového zařízení, které je součástí Curiosity. Místo s touto písečnou dunou je blízko oblasti Glenelg, kam sonda míří.
ČTĚTE TAKÉ: |
Odběrové zařízení se skládá z lopatky a třídicí jednotky, která dokáže materiál prosít a rozdělit. K průzkumu vzorků je poté možné použít analyzátory SAM (Sample Analysis at Mars) nebo CheMin (Chemistry & Mineralogy Analyzer). Vytříděný materiál mohou prozkoumat také kamera MAHLI (Mars Hand Imager) nebo rentgenový spektrometr APXS (Alpha Particele X-ray Spectrometer).
Robot od přistání počátkem srpna ujel 480 metrů. Od místa dopadu je nyní vzdálen asi 400 metrů, nejede totiž po přímce, protože se musí vyhýbat překážkám na trase. Tunové vozítko pohání radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238.
