Z Marsu dnes vědci denně získávají víc informací než kdykoli v minulosti. Velkým dílem k tomu přispívá ambiciózní mise sondy Mars Reconnaissance Orbiter, kterou k rudé planetě vyslala americká NASA. A to se zatím sonda na oběžné dráze jen „rozkoukává“.
Už první před čtrnácti dny zveřejněný snímek vědci označovali za vůbec nejostřejší záběry Marsu, jaké kdy měli k dispozici. Kamera s názvem High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) při testovacím provozu zachytila plochu o rozměrech přibližně 50 krát 25 km. I na tak velké ploše šlo rozpoznat jednotlivé duny a krátery.
Nové snímky jsou na rozdíl od první fotografie barevné. Protože jde o snímky pořízené v infračerveném oboru spektra, museli experti jejich vlnové délky „posunout“. Nejde tedy o skutečné barvy, které by vidělo lidské oko. Zpracování záběrů trvalo několik týdnů.
Alfred McEwen, šéf týmu zodpovědného za kameru HiRISE, je s výsledkem spokojen.
„Naučili jsme se hodně o tom, jak získat co nejkvalitnější snímky z našeho velmi komplikovaného fotoaparátu a jak je zpracovat,“ podotýká McEwen.
HiRISE totiž není obyčejný fotoaparát. Tvoří jej soustava čtrnácti snímacích CCD čipů, které produkují snímky o rozlišení až 20 000 krát 40 000 pixelů. Výsledný snímek tedy tvoří 800 milionů obrazových bodů. Pro srovnání, profesionální reportéři se spokojí s fotoaparátem. jehož rozlišení je stokrát menší.
Velké rozlišení s sebou nutně nese vysoké objemy dat, které je potřeba odvysílat na Zem. Přenos snímku v nejvyšší kvalitě může trvat celých 48 hodin. NASA proto plánuje, že v nejvyšším rozlišení sonda během své životnosti nasnímá zhruba 1000 snímků a zhruba devětkrát větší počet záběrů v nižší kvalitě. Mars Reconnaissance Orbiter by podle plánu měl pracovat nejméně do roku 2014.
Sonda nyní provádí náročný manévr, při němž přejde na nižší oběžnou dráhu. Z ní bude moci pořídit ještě podrobnější záběry. A hlavně, družice bude obíhat po kruhu a ne po elipse. Současná velmi protáhlá dráha totiž značně omezovala dobu, po kterou mohlo probíhat fotografování. Změna dráhy bude trvat několik měsíců. Během manévrů je HiRISE vypnutý, a na další snímky si proto musíme počkat až do listopadu.
Už první před čtrnácti dny zveřejněný snímek vědci označovali za vůbec nejostřejší záběry Marsu, jaké kdy měli k dispozici. Kamera s názvem High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) při testovacím provozu zachytila plochu o rozměrech přibližně 50 krát 25 km. I na tak velké ploše šlo rozpoznat jednotlivé duny a krátery.
Nové snímky jsou na rozdíl od první fotografie barevné. Protože jde o snímky pořízené v infračerveném oboru spektra, museli experti jejich vlnové délky „posunout“. Nejde tedy o skutečné barvy, které by vidělo lidské oko. Zpracování záběrů trvalo několik týdnů.
Alfred McEwen, šéf týmu zodpovědného za kameru HiRISE, je s výsledkem spokojen.
| Velmi ostře sledovaná planeta |
| Na Marsu začíná být pěkná tlačenice. Na oběžné dráze nyní pracují tři americké družice a povrch stále zkoumají neúnavná vozítka Spirit a Opportunity z dílny NASA. O výzkum rudé planety mají zájem i další kosmické velmoci. Evropská kosmická agentura chce navázat na úspěch družice Mars Express robotem, který bude hledat známky života. Výpravu k Marsu plánují po dlouhé pauze i Rusové. Jejich sonda má přistát na drobném měsíci Phobos. V plánu je dokonce transport vzorků z měsíce na Zem. |
HiRISE totiž není obyčejný fotoaparát. Tvoří jej soustava čtrnácti snímacích CCD čipů, které produkují snímky o rozlišení až 20 000 krát 40 000 pixelů. Výsledný snímek tedy tvoří 800 milionů obrazových bodů. Pro srovnání, profesionální reportéři se spokojí s fotoaparátem. jehož rozlišení je stokrát menší.
Velké rozlišení s sebou nutně nese vysoké objemy dat, které je potřeba odvysílat na Zem. Přenos snímku v nejvyšší kvalitě může trvat celých 48 hodin. NASA proto plánuje, že v nejvyšším rozlišení sonda během své životnosti nasnímá zhruba 1000 snímků a zhruba devětkrát větší počet záběrů v nižší kvalitě. Mars Reconnaissance Orbiter by podle plánu měl pracovat nejméně do roku 2014.
Sonda nyní provádí náročný manévr, při němž přejde na nižší oběžnou dráhu. Z ní bude moci pořídit ještě podrobnější záběry. A hlavně, družice bude obíhat po kruhu a ne po elipse. Současná velmi protáhlá dráha totiž značně omezovala dobu, po kterou mohlo probíhat fotografování. Změna dráhy bude trvat několik měsíců. Během manévrů je HiRISE vypnutý, a na další snímky si proto musíme počkat až do listopadu.
