Od prosince minulého roku začalo v Kalifornii přibývat případů dětí nakažených spalničkami. Jejich počet vyšplhal přes 130. Přinejmenším 40 malých pacientů se nakazilo při návštěvě Disneylandu, a tak epidemie dostala přízvisko „disneylandská“.
Neomezila se na Kalifornii. Virus doputoval s nakaženými dětmi třeba až do kanadské provincie Québec. Zatímco kalifornští zdravotníci prohlásili v polovině dubna disneylandskou epidemii za zdolanou, v Québecu se s ní stále ještě potýkali.
Očkování spalničekRodiče, kteří nenechají očkovat děti proti spalničkám, je vystavují i riziku dalších vážných nemocí. Ze studie zveřejněné minulý týden v časopise Science vyplývá, že virus spalniček vymaže u dětí „imunitní paměť“, takže jsou několik let po prodělání této nemoci náchylnější k zápalu plic, těžkým průjmům, zápalu mozkových blan a dalším vážným chorobám. |
Spalničky jsou zhusta vnímány jako triviální onemocnění. Těžké poškození mozku, nebo dokonce úmrtí postihne jen dva či tři z tisícovky nakažených. Dříve umíralo jen ve Spojených státech na spalničky ročně asi 650 dětí. Po zavedení vakcinace v 60. letech minulého století klesl počet úmrtí na tuto chorobu na zlomek. Ročně se tu objevilo kolem 60 onemocnění touto vysoce infekční virovou chorobou. Většinou se dostal virus do USA ze zahraničí. Strach ze spalniček vyprchal. Naopak, rozšířil se strach z očkování, které bylo mylně spojováno se zvýšeným rizikem autismu.
V roce 2013 vylétl počet případů spalniček v USA na více než šest stovek a bylo jasné, že nemoc se vrátila. Nárůst počtu nemocných dětí souvisí s poklesem proočkovanosti populace. Ta se v oblastech zasažených „disneylandskou“ epidemií pohybovala mezi 50 a 86 procenty. Tato čísla jsou na hony vzdálená 96 až 99procentní proočkovanosti, která je s to šíření nákazy populací zabránit. Ve vnímavé populaci se každý nemocný se spalničkami stává zdrojem nákazy pro dalších 11 až 18 lidí.
Imunitní ztráta paměti
Z nejnovější studie amerických a nizozemských vědců publikované v časopise Science vyplývá, že překonáním disneylandské epidemie trable uzdravených dětí nekončí. Budou čelit zvýšenému riziku úmrtí na další infekční onemocnění po několik následujících let.
Bez očkování vystaví rodiče své děti riziku, říká lékař |
Imunologové věděli, že virus spalniček oslabuje imunitní systém. Byli však přesvědčeni, že je to záležitost nejvýše jednoho či dvou měsíců. Nemoc je ale mnohem zákeřnější, než si lékaři mysleli. Virus spalniček páchá na imunitním systému nemocných závažné škody. Napadá buňky označované jako T-lymfocyty zodpovědné za imunitní paměť. Díky těmto buňkám je imunitní systém s to reagovat rychle a razantně na choroby, s jejichž původci se už někdy setkal.
Po spalničkách se organismus ocitá ve stavu „imunitní amnézie“. Zhruba po měsíci se sice poničená populace T-lymfocytů obnoví, ale nové „paměťové buňky“ nenesou imunitní „vzpomínky“ na střety s pestrou škálou původců infekcí. V jejich paměti je uložena jen „vzpomínka“ na virus spalniček. Michaela Minu z Princetonské univerzity zajímalo, jak rychle se imunitě vrátí její „plná paměť“. Rozhodl se k tomu využít údaje o dětských úmrtích z Anglie a Walesu, Dánska a USA, z dob jak před zavedením vakcinace proti spalničkám, tak i po spuštění plošného očkování.
Následky ještě po více než dvou letech
Mina a jeho spolupracovníci předpokládali, že se „imunitní amnézie“ po prodělaných spalničkách projeví ve zvýšené úmrtnosti dětí. Čekali však jen krátkodobý efekt. Výsledky je zaskočily, protože onemocnění spalničkami má za následek zvýšenou četnost dětských úmrtí v dalších dvou až třech letech. Trend byl patrný ve všech třech sledovaných zemích.
Odpovědnost za poškození očkováním by měla nést vláda, říkají poslanci |
Jako hlavní zabiják malých dětí oslabených spalničkami se ukazoval zápal plic, střevní infekce provázené těžkými průjmy a zápal mozkových blan. Po letech se zvýšeným výskytem spalniček bylo možné připsat na vrub následné „imunitní amnézie“ polovinu všech dětských úmrtí na infekční choroby.
Ve všech třech sledovaných zemích byl také pozorován pozitivní vliv plošného očkování na výskyt dětských úmrtí vyvolaných jinými infekcemi, než jsou spalničky. „Jinými slovy řečeno, potlačení výskytu spalniček vedlo k poklesu úmrtí na jiné infekční choroby v důsledku nepřímého účinku nákazy spalničkami na lidský imunitní systém. Z hlediska lidské populace z naší studie vyplývá, že když se spalničky vyskytovaly v hojnémíře, vyvolalo to celkový útlum odolnosti k jiným infekčním chorobám,“ vysvětluje spoluautor studie Bryan Grenfell z Princetonu.
Obranyschopnost od nuly
Imunitní systém malého dítěte vyzrává až ve věku dvou až tří let. Toto období je shodné s délkou „imunitní amnézie“ pozorované po onemocnění spalničkami. Mina a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že spalničky „vymažou“ imunitní paměť a ta se pak obnovuje prakticky „od nuly“. Virus spalniček si při hubení T-lymfocytů nevybírá a ničí jak buňky, které si pamatují skutečnou infekci, tak i T-lymfocyty, jejichž paměť byla „upozorněna“ na dosud neznámý mikroorganismus očkováním. Spalničky tak mohou „vymazat“ imunitu získanou předchozími vakcinacemi.
Mnozí rodiče očkování proti spalničkám odmítají, protože ve vakcíně vidí větší zdravotní rizika než v samotném onemocnění. Pokud ale spalničky zvyšují na několik let riziko, že dítě onemocní zápalem plic, nebezpečnými průjmy či zápalem mozkových blan, posouvá to poměr mezi přínosy a riziky očkování ještě mnohem dál ve prospěch vakcinace.
„Výsledky naší studie dokazují, že očkování proti spalničkám přináší výhody, jež se zdaleka neomezují jen na ochranu proti samotným spalničkám. Jde o jedno z nejúčinnějších opatření pro zajištění globálního zdraví lidí,“ shrnuje praktické závěry studie Michael Mina.
