Čtvrtek 8. prosince 2022, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Věda

Spláchnuto a zapomenuto? Voda je nenahraditelná, vodní toky je potřeba neustále monitorovat

Voda je nezbytná pro přežití, proto je potřeba její neustálý monitoring. foto: Shutterstock

Voda je nezbytná pro přežití, proto je potřeba neustálý monitoring kvality tohoto nenahraditelného zdroje. Sledování pouze chemismu vody však není dostatečné. Sedimenty uložené na dně mohou při extrémních hydrometeorologických situacích způsobit vyplavení mnohdy značně toxických látek, které jsou v nich „schovány“ po období klidu a kontaminovat tok i okolní prostředí.
  5:35

Vzhledem k ekologickým haváriím v minulosti je pozornost zaměřena i na okolí Labe. Nedaleko Poděbrad se na studium fluviálního jezera, které je spojeno s Labem, podrobně podívali Petra Havlíková, Dagmar Chalupová, Tomáš Chuman, Miroslav Šobr a Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie.

Říční krajinu je možné považovat za tu vůbec nejdynamičtější. Toky mění svůj směr, překládají koryta a v nivách řek vznikají a zanikají vodní útvary, mezi které patří i fluviální jezera. Ty jsou přitom význačné nejen jedinečností svého ekosystému, mají stabilizační funkce, včetně zvýšení retenční schopnosti spolu s protipovodňovou ochranou, ale také svou zranitelností vůči antropogennímu znečištění. Na jejich dno se při poklesu rychlosti a unášecí schopnosti toku usazuje značné množství transportovaného materiálu, který, pokud obsahuje kontaminované složky-např. těžké kovy a perzistentní organické sloučeniny, může být potenciální hrozbou při remobilizaci za povodní.

Lokalizace odběrných míst u fluviálního jezera poblíž Poděbrad.

Vědci se zaměřili na fluviální jezero v oblasti středního toku Labe vzdáleného asi 2 km od Poděbrad, jelikož se jedná o odškrcený meandr, který v současné době stále intenzivně komunikuje s řekou. V jeho okolí je rozsáhlý lužní les, zdroj znečištění tak představuje téměř výhradně říční voda. Pro co nejpodrobnější analýzu antropogenního vlivu využili autoři výzkum za období 2004–2015 zahrnující měření morfometrie povodí jezera, hydrologický režim, kvalitu vody, stanovení koncentrací chlorofylu-a, druhové složení zooplanktonu a analýzu kvality sedimentů včetně hodnocení kontaminace.

Celkový objem protáhlého jezera byl téměř 20 tis. m3 s maximální hloubkou 2,3 m, přičemž dno jezera bylo velmi příkré s nejmenší hloubkou poblíž spojení s řekou, kde probíhá intenzivní sedimentace během vyšších vodních stavů. Hydrologický režim korespondoval s režimem řeky díky stálému spojení pomocí kanálu. Nejvyšší vodní stavy byly zaznamenány na jaře a nejnižší koncem léta a na začátku podzimu. Povodňové události byly zaznamenány zejména v souvislosti s táním sněhu doprovázeným dešťovými srážkami na jaře a v zimě. Menší a nárazovější povodně byly zaznamenány v letních měsících.

Z chemického hlediska docházelo k poklesu pH a množství rozpuštěného kyslíku s hloubkou, naopak hodnota elektrické konduktivity (přibližná míra iontově rozpuštěných látek ve vodě) vzrůstala. Zároveň docházelo k fluktuacím během roku, zejména v souvislosti s rozvojem fytoplanktonu. Kvalita vody korespondovala s vlivem říční vody, která byla zdrojem zejména dusičnanů a fosforu, stejně byl i zjevný vliv roční doby. Ve srovnání s odškrcenými meandry bez spojení s řekou zde byly nižší koncentrace organických látek.

Sucho - ilustrační foto.

Znepokojivé byly výsledky kontaminace sedimentů. I když kontaminace byla nižší než u sedimentů fluviálních jezer poblíž Pardubic, kde jsou v blízkosti chemička Synthesia a.s., rafinérie PARAMO nebo pak vzdálenější chemička Spolana v Neratovicích, přes vcelku přírodní ráz okolí jezera byly překročeny limity pro kadmium, arsen, rtuť a olovo, které představují zásadní riziko pro vodní ekosystém i celou říční nivu. Vzhledem k podobnému rozmístění zvýšených koncentrací jednotlivých kontaminujících látek, lze usuzovat na stejné období i zdroj kontaminace sedimentů.

Komplexní analýza fluviálního jezera poblíž Poděbrad přispěla k obecným znalostem fluviálních jezer nejen ve střední Evropě. Vzhledem ke zvýšeným hodnotám živin a zejména zatížení sedimentů v jezeře kontaminanty však představuje zásadní nebezpečí pro vodní i lužní ekosystém a je nezbytně nutné pokračovat nejen ve výzkumu, ale i v opatřeních vedoucích k nápravě a předejít tak ekologické katastrofě.

Havlíková, P., Chalupová, D., Chuman, T., Šobr, M., Janský, B. (2019): Long‑term water and sediment quality of the Elbe River’s oxbow lake near the town of Poděbrady, the Czech Republic. Environmental Earth Sciences. 78:559.

Autor:

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat