Podle agentutry DPA rozpoznal Stooke na snímcích nejprve stopy, které Lunochod 2 na Měsíci zanechal. Při jejich sledování se mu podařilo nalézt nepatrný tmavošedý bod na světlešedé ploše měsíčního povrchu - ruské měsíční vozítko.
Webová stránka věnovaná bezpilotním letům se nejprve zaplnila gratulacemi na adresu kanadského astronoma. Pak se ale přihlásil o slovo samotný Stook. S těžkým srdcem přiznává, že se unáhlil a snímky vyhodnotil chybně.
Impulsem k jeho omluvě se stal email ruského vědce Alexandra Basilevského, který společně se svým kolegou Sergejem Gerasimovem měl v rámci svého výzkum podklady o tom, kde všude se Lunochod 2 pohyboval.
Tmavý bod považovaný Stookem za ruské vozítko bylo ve skutečnosti místo, kde měl Lunochod 2 problémy. Na svahu malého kráteru se zabořil a ruští odborníci vydali z pozemního střediska povel k větším otáčkám kol na podvozku.
Kola se sice roztočila na maximum, ale přitom rvala půdu z měsíčního povrchu a vyhazovala ji až na panely slunečních baterií. Když se panely na noc sklopily sesypala se půda na chladič, který zajišťoval optimální teplotu pro elektroniku. Ta se začala přehřívat a vozítko se stalo neovladatelné. Vrtělo se na místě tak dlouho, až vyhloubilo dolík - na snímku patrný jako tmavý bod.
Když se Lunochod vyhrabal z pasti popojel ještě zpátky po své původní dráze a pak odbočil. Přehřátá elektronika se pro Lunochod 2 stala osudná, protože zanedlouho poté přestalo vozítko fungovat a změnilo se ve vrak.
Kanadský astronom Phil Stook přiznává, že si nevšiml zdvojené stopy ani odbočky a vyhodnotil tmavý bod jako ruské vozítko. Za tento omyl se omluvil.
