Oblast východní Afriky můžeme oprávněně pokládat za kolébku lidstva. Před třemi desetiletími našli paleontologové v Hadaru ve východní části Etiopie ostatky slavné Lucy, zástupce australopiteků Australopithecus afarensis. Tlupa, kam patřila Lucy, obývala východní Afriku před 3,4 milionu let.
Představitelé staršího druhu Ardipithecus ramidus žili v Africe před 4,4 milionu let. Tito hominidé byli znatelně bližší šimpanzům, ale nesli už i některé rysy lidské rasy. Dorůstal výšky přibližně 130 centimetrů. Také tento druh obýval etiopské pláně.
Mezi ardipitheky a nejznámějšími australopiteky je extrémně dlouhá, téměř milion let trvající mezera, kterou vyplňuje několik nálezů druhu Australopithecus anamensis. Tento člen definitivně obohatil rodinu australopiteků v roce 1994, ale první nálezy zubů a holenní kosti jsou ještě o osm let starší. Objevy devíti fosilií u jezera Turkana v Keni umožnily rekonstruovat podobu tvora s primitivní lebkou, ale s „modernější“ stavbou těla. Později výzkumníci našli pozůstatky dalších 12 jedinců.
Hominidům zaslíbená země
Hominidům zaslíbená země Ve včerejším čísle časopisu Nature mezinárodní vědecký tým oznámil, že na východě Etiopie nalezl zkameněliny kosterních pozůstatků osmi primitivních hominidů, kteří patří právě druhu Australopithecus anamensis. Kosti tvoří přechod mezi svými historickými sousedy. Vědci mají představu také o tom, v jakém prostředí tito tvorové žili a jakou potravu konzumovali. Na místě nálezu našli zbytky prasat, ptáků, hlodavců, opic, hyen a kočkovitých šelem. Živočišnou stravu i kořínky rostlin naši předci zpracovávali velkými zuby. Vykopávky ukazují, že měly výrazně silnější vrstvu skloviny než zuby ardipiteků. Díky tomu mohli mít bohatší jídelníček, protože zuby umožňovaly i konzumaci kořínků, které více odírají sklovinu.
Význam objevu zvyšuje skutečnost, že je to poprvé, co byly všechny tyto druhy nalezeny na jednom místě. A datování, které určilo stáří kostí na 4,1 milionu let, přesně odpovídá teorii pasující variantu anamensis na přímé předky druhu, k němuž patřila Lucy.
Nyní už víme, odkud se australopitekové před čtyřmi miliony let vzali,“ uvedl Tim White z Kalifornské univerzity v Berkeley, který na výzkumu pracoval spolu s kolegy z USA, Japonska, Etiopie a Francie.
Místo jedné mezery dvě
Naleziště, kterému paleoantropologové vděčí za ucelený obrázek vývoje předků dnešního člověka, nese název Asa Issie a leží 230 kilometrů severovýchodně od etiopské metropole Addis Abeby. K místu zvanému Aramis, kde byl před dvanácti lety poprvé nalezen druh Ardipithecus ramidus, je to z Asa Issie vzdušnou čarou necelých patnáct kilometrů.
Diskuse o chybějícím článku mezi předchůdci člověka ani po objevu v Asa Issie zřejmě nekončí. „Místo jedné mezery trvající milion let máme teď dvě“, uvedl profesor White. „Tři sta tisíc let mezi érou druhu Ardipithecus ramidus a výskytem australopiteků je z geologického hlediska zanedbatelných.“
Představitelé staršího druhu Ardipithecus ramidus žili v Africe před 4,4 milionu let. Tito hominidé byli znatelně bližší šimpanzům, ale nesli už i některé rysy lidské rasy. Dorůstal výšky přibližně 130 centimetrů. Také tento druh obýval etiopské pláně.
Mezi ardipitheky a nejznámějšími australopiteky je extrémně dlouhá, téměř milion let trvající mezera, kterou vyplňuje několik nálezů druhu Australopithecus anamensis. Tento člen definitivně obohatil rodinu australopiteků v roce 1994, ale první nálezy zubů a holenní kosti jsou ještě o osm let starší. Objevy devíti fosilií u jezera Turkana v Keni umožnily rekonstruovat podobu tvora s primitivní lebkou, ale s „modernější“ stavbou těla. Později výzkumníci našli pozůstatky dalších 12 jedinců.
Hominidům zaslíbená země
Hominidům zaslíbená země Ve včerejším čísle časopisu Nature mezinárodní vědecký tým oznámil, že na východě Etiopie nalezl zkameněliny kosterních pozůstatků osmi primitivních hominidů, kteří patří právě druhu Australopithecus anamensis. Kosti tvoří přechod mezi svými historickými sousedy. Vědci mají představu také o tom, v jakém prostředí tito tvorové žili a jakou potravu konzumovali. Na místě nálezu našli zbytky prasat, ptáků, hlodavců, opic, hyen a kočkovitých šelem. Živočišnou stravu i kořínky rostlin naši předci zpracovávali velkými zuby. Vykopávky ukazují, že měly výrazně silnější vrstvu skloviny než zuby ardipiteků. Díky tomu mohli mít bohatší jídelníček, protože zuby umožňovaly i konzumaci kořínků, které více odírají sklovinu.
Význam objevu zvyšuje skutečnost, že je to poprvé, co byly všechny tyto druhy nalezeny na jednom místě. A datování, které určilo stáří kostí na 4,1 milionu let, přesně odpovídá teorii pasující variantu anamensis na přímé předky druhu, k němuž patřila Lucy.
Nyní už víme, odkud se australopitekové před čtyřmi miliony let vzali,“ uvedl Tim White z Kalifornské univerzity v Berkeley, který na výzkumu pracoval spolu s kolegy z USA, Japonska, Etiopie a Francie.
Místo jedné mezery dvě
Naleziště, kterému paleoantropologové vděčí za ucelený obrázek vývoje předků dnešního člověka, nese název Asa Issie a leží 230 kilometrů severovýchodně od etiopské metropole Addis Abeby. K místu zvanému Aramis, kde byl před dvanácti lety poprvé nalezen druh Ardipithecus ramidus, je to z Asa Issie vzdušnou čarou necelých patnáct kilometrů.
Diskuse o chybějícím článku mezi předchůdci člověka ani po objevu v Asa Issie zřejmě nekončí. „Místo jedné mezery trvající milion let máme teď dvě“, uvedl profesor White. „Tři sta tisíc let mezi érou druhu Ardipithecus ramidus a výskytem australopiteků je z geologického hlediska zanedbatelných.“
