Pokud by se tvůrci filmu Steven Spielberg a George Lucas rozhodli natočit pokračování Indiana Jones v říši hmyzu a klání v něm zopakovat, k favoritům by nejspíš patřila sršeň východní. Vyplývá to z výzkumu skupiny vědců vedené Sofií Bouchebtiovou z Telavivské univerzity. Badatelé nabídli sršním stravu sestávající se pouze z cukerného roztoku s různými koncentracemi etanolu.
Na začátku pokusu se jejich rozpětí pohybovalo od jednoho do dvaceti procent. Vědci se domnívali, že víc nebude potřeba. I živočichové zvyklí na konzumaci zkvašeného ovoce, jako třeba mušky octomilky, nezvládnou víc než čtyřprocentní alkohol. Odpovídá slabšímu pivu. Dvacet procent má například peprmintový likér, lidově zvaný „zelená.“
Sršně neměly s dvacetiprocentním alkoholem problém. Výzkumníci proto zkoušeli koncentrace dál navyšovat. Ukázalo se, že hmyz se zvládá živit i osmdesátiprocentním alkoholovým roztokem.
Navzdory vysoké koncentraci etanolu se choval úplně normálně. Látka, která je pro většinu živočichů včetně člověka psychoaktivní, neovlivnila jeho nervový systém. Nezpůsobila ani jeho zvýšenou úmrtnost.
Emancipované pakobylky upřednostňují klonování. K čemu mají samečky, když je nepotřebují? |
Genetický průzkum ukázal, že všechny sršně, tedy nejen sršeň východní, mají ve své dědičné informaci dvě až čtyři kopie genu pro enzym alkoholdehydrogenázu. Slouží k rozkladu etanolu. Další druhy sršní by proto mohly být stejně nebo podobně odolné.
Schopnost pozřít vysoce koncentrovaný alkohol a přežít nejspíš znamená evoluční výhodu. Sršně se mohou pustit do ovoce, které je pro ostatní hmyz nejedlé. Ve střevech sršní a jejich blízkého příbuzenstva navíc žijí kvasinky rodu Saccharomyces, které alkoholové kvašení způsobují. Dokonce se v útrobách hmyzu i rozmnožují. Nejspíš jde o oboustranně výhodný vztah.