Fakt, že všech pět mladých mužů, kteří na pneumocystovou pneumonii zemřeli, patřilo k homosexuální menšině a gayové tvořili drtivou většinu i v dalších případech záhadného selhání imunitního systému, vedl k pohledu na AIDS jako na „mor seslaný na hříšníky“. Následná epidemie, která do dneška zahubila přes pětadvacet milionů lidí, však brzy ukázala, že imunní nejsou ani lidé heterosexuální orientace.
Virus, který způsobuje ztrátu imunity, dostal v roce 1986 jméno HIV a dnes je snad nejlépe prozkoumaným organismem na Zemi. Dosud převládala představa, že původce nemoci AIDS „přeskočil“ z šimpanzů na lidi někdy ve třicátých letech dvacátého století. K prvotnímu nakažení mělo dojít ve středozápadní Africe. Není známo, jestli se člověk infikoval po konzumaci opičího masa, nebo zda ho kousl šimpanz.
Poklad v bedně s parafínem
Studie, kterou dnes otiskuje prestižní vědecký týdeník Nature, však dokládá, že virus HIV překonal mezidruhovou bariéru mezi člověkem a šimpanzem už před sto lety a možná dokonce ještě o několik desetiletí dříve. Podle všeho je kolébkou epidemie oblast dnešního Konga.
Poznání kořenů epidemie vědcům silně komplikuje skutečnost, že dosud měli pouze jeden vzorek viru z doby před přenosem nemoci do vyspělého světa. Dnes už legendární krev označovaná zkratkou ZR59 byla v roce 1959 odebrána pacientovi z Leopoldville (dnes Kinshasa), hlavního města tehdejšího Belgického Konga, nyní Demokratické republiky Kongo.
Nová studie, pod kterou je podepsán Michael Worobey z Katedry ekologie a evoluční biologie University of Arizona, se opírá o analýzu druhého vzorku. Jde o tkáň mízních uzlin HIV pozitivní ženy pocházející také z Leopoldville. Vzorek odebrali lékaři v roce 1960 a dochoval se díky tomu, že jej uložili do bedny s parafínem.
Proč je nález tak důležitý? Především proto, že novější virus (označovaný jako DRC60) se podstatně liší od exempláře ZR59.
Boj s virem HIV je tak těžký i proto, že se velmi rychle proměňuje. Vlivem mutací se ročně obmění až jedno procento jeho dědičné informace. Známá rychlost mutace umožňuje správně „seřídit“ molekulární hodiny. Jde o metodu, která z počtu mutací odlišujících jednotlivé viry odhaduje dobu, kdy vznikla varianta, do níž jednotlivé exempláře patří. Časová řada sestavená díky rozboru genů ZR59 začíná před rokem 1940. V tu dobu se měl virus oddělit od svého předka SIV, který koluje v žilách šimpanzů.
Porovnání dosavadního „etalonu“ s novým vzorkem ukázalo zásadní rozdíly. Vědci vypočítali, že na vznik tak velké genetické odchylky byly zapotřebí nejméně čtyři desetiletí mutací. To znamená, že společný předek YZ59 a DRC60 pravděpodobně koloval lidem v žilách již na počátku dvacátého století s možným rozptylem 1884 až 1924.
Potvrdila se tak dva roky stará studie mezinárodního týmu vedeného Beatrice Hahnovou, která na základě rozboru šimpanzího trusu také posunula dobu, kdy virus „přeskočil“ z lidoopů na člověka, na dobu před sto lety. Podle tato práce však epidemie měla začít v Kamerunu.
„Virus HIV-1 se ve středozápadní Africe vyvinul do různých variant dlouho před tím, než svět pandemii AIDS zaznamenal,“ uvádějí vědci v článku v Nature. Díky přesnějšímu stanovení „data narození“ viru HIV lze lépe pochopit jeho šíření. Na počátku bylo velmi pomalé. Lepší živnou půdu mu poskytla až urbanizace. S tímto pohledem je v souladu fakt, že západoafrické metropole jako Kinshasa, Brazzaville či Yaounde vznikaly krátce před přelomem století.
