Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Věda

Štědrost se vyplácí. Nezištní a důvěřiví lidé mají delší život a jsou šťastnější

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Shutterstock

Lidé, kterým není cizí nezištnost, spolupráce, důvěra a soucit, jsou v životě šťastnější a těší se i v průměru pevnějšímu zdraví, ukazuje hned několik nedávných výzkumů.
  5:05

Lidé v produktivním věku „táhnou“ společnost. Starají se o své děti i o své rodiče. Odvody z jejich výdělků financují školství, zdravotnictví i důchodový systém.

Nyní mezinárodní tým vedený Ronaldem Leem z Kalifornské univerzity v Berkeley nasbíral ve třiceti čtyřech zemích celého světa také údaje o jejich štědrosti. Vědci sledovali jak výdaje na „soukromou“ podporu mezi generacemi, tedy například prostředky vynakládané rodinami na výchovu a péči o děti, tak i výdaje na „veřejnou“ podporu mezi generacemi, například prostředky věnované do důchodového systému.

Děti činí podle vědců rodiče šťastnější až s prázdným hnízdem

Jednotlivé země se výrazně lišily v podílu těchto výdajů na celkových příjmech. Například ve Francii nebo Japonsku připadne na pomoc druhým bezmála sedmdesát procent příjmů obyvatel. V zemích jako Senegal nebo Jižní Afrika se tento přesun finančních prostředků týká pouhé pětiny příjmů.

Ronald Lee a jeho spolupracovníci hodnotili také úmrtnost ve sledovaných zemích a ve studii publikované vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences zjistili zcela jasný trend. Obyvatelé štědrých zemí, kde se redistribuuje větší část příjmů ve prospěch potřebných, žijí déle. Štědrost představuje významnější faktor než ekonomická výkonnost daného státu. Jihoafrická republika má jedno z nejsilnějších hospodářství afrického kontinentu, ale úmrtnost je tam vyšší než v chudém Senegalu. Efekt štědrosti je poměrně silný. V Číně nebo Turecku věnují na podporu mezi generacemi zhruba čtyřicet pět procent příjmů a úmrtnost je tam dvakrát vyšší než ve Francii či Japonsku.

Nezištnost posiluje psychiku

Není nutné, aby štědrostí překypoval stát. „Pozitivní vliv štědrosti nezávisí na tom, zda přichází převaha prostředků ze státního rozpočtu, nebo zda je zajistí širší rodina,“ říká členka výzkumného týmu Fanny Klugeová z roztockého Ústavu Maxe Plancka pro demografický výzkum.

Může být sladká? Pomstít se nás skutečně činí šťastnějšími, zjistili vědci

Nezištnost a štědrost mají pozitivní dopad nejen na společnost jako celek, ale působí přímo na jednotlivce. Projevují se kladně jak u těch, kterým se dostalo pomoci, tak i u těch, kteří pomoc poskytují. To se promítá nejen do psychické pohody dárců, ale působí to pozitivně i na jejich zdravotní stav.

Nezištní lidé mají například zdravější srdce a cévy či zdatnější imunitní systém. Ve studii publikované vědeckým časopisem Psychological Bulletin tento fenomén zevrubně zanalyzovali vědci z mezinárodního týmu vedeného Bryantem Huiem z Hongkongské univerzity.

„Prosociální chování – nezištnost, spolupráce, důvěra nebo soucit – patří k nezbytným ingrediencím harmonické a dobře fungující společnosti. Je to součást lidské kultury a naše analýza odhalila, že významně přispívá i k duševnímu a fyzickému zdraví,“ shrnuje výsledky výzkumu Bryant Hui.

Řada studií už dříve dokazovala, že lidé s převládajícím prosociálním chováním jsou v životě šťastnější a těší se lepšímu duševnímu i fyzickému zdraví než ti, kteří se pomoci druhým nevěnují. Výsledky těchto výzkumů ale nedávaly jednoznačný obraz. Některé studie pozitivní efekt nezjistily, jiné došly k závěru, že přínosy jsou poměrně slabé.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...